Ze zastupitele ministrem dopravy
Tento kladenský rodák, který absolvoval na konci 80. let Vysokou školu dopravní v Žilině, se posléze rozhodl přestěhovat do Teplic, kde pracoval pro podnik Báňské projekty Teplice jako projektant. Následně pracoval jako odborný technik a hlavní stavbyvedoucí v Traťové strojní stanici Ústí nad Labem ČSD. Tehdy byl začátek 90. let a Aleš Řebíček se rozhodl, že vstoupí do ODS. V té době zároveň s dalšími sedmi lidmi založil nechvalně proslulou dopravní firmu Viamont, ve které postupně získal třetinový podíl.
Zajímavá je jeho politická kariéra, která během pár let stoupala z pozice komunálního politika až na ministerstvo dopravy. V roce 2002 byl totiž v komunálních volbách zvolen do zastupitelstva města Teplice. V dalším volebním období byl zvolen nejen do zastupitelstva, ale i do poslanecké sněmovny. V roce 2006 se tak stal poslancem, což odstartovalo jeho kariéru ve vysoké politice. Vzhledem k tomu, že působil jako poradce Mirka Topolánka, kdy se prezentoval profesně jako dopravní inženýr, tak mu bylo ministerstvo dopravy doslova souzené, a to rovnou v obou Topolánkových vládách. Nesmíme zapomenout, že Řebíčkův první náměstkem, který se staral o sekci dopravní agenty, infrastruktury a ekonomiky, byl teplický podnikatel a člen ODS, Jiří Hodač. Tomu byla v roce 2007 udělena cena Ropák roku.
Během Řebíčkova úřadování na postu ministra dopravy vyplavalo na povrch hned několik kontroverzních událostí, o kterých psala ve své době v podstatě všechna média. Největší kontroverzi kromě Toskánské aféry byl samozřejmě jeho možný střet zájmů s jeho bývalou dopravní firmou Viamont. Svůj podíl ve firmě totiž prodal za 700 milionů, avšak v majetkovém přiznání přiznal svůj majetek pouze na 342 milionů korun, což následně řešila policie. V roce 2011 ale tento případ odložila. Podle informací médií měl Řebíček v roce 2008, tedy i po prodeji firmy, i nadále napomáhat Viamontu dohazováním zakázek. Pro mnohé bylo podezřelé, že během působení Aleše Řebíčka v pozici ministra dopravy získala firma Viamont mnohokrát více státních zakázek než před jeho nástupem do vysoké politiky. Podle informací MF Dnes získala během pouhých dvou let zakázky ve výši neuvěřitelných 10,4 miliardy korun.
Podobných afér stihl Řebíček ve své pozici mnohem více. Namátkově můžeme jmenovat například žalobu organizace Transparency International ČR z roku 2008 na Řebíčkův úřad kvůli neprůhledným informací, které se týkaly veřejné soutěže při výběru vhodných advokátních kanceláří. Jednalo se o netransparentní zakázku ve výši skoro půl miliardy korun a podle informací MF Dnes si prý advokátní firmy účtovaly nepřiměřené sumy za primitivní úkoly, které by zvládl kdejaký brigádník.
Dále nesmíme zapomínat na to, že Aleš Řebíček v pozici ministra dopravy nesouhlasil se smlouvou na systém elektronického mýtného na dálnicích, kterou měl stát s firmou Kapsch. Tato společnost se měla starat o vybudování a provoz systému. Řebíčkovi se však nelíbila smlouva, a tak se rozhodl ji upravit tím, že sníží firmě odměny a zvýší sankce z prodlení. Díky dodatkům ve smlouvě si bohužel Firma Kapsch vydělala mnohem více peněz a navíc bez výběrového řízení získala zakázku ve výši 4 miliard korun na informační tabule na dálnicích. O tuto kauzu se v minulosti rovněž zajímala velmi aktivně česká média.
Kromě těchto velkých kauz je Aleš Řebíček i členem Řádu svatého Konstantina a Heleny, o kterém jsme vám nedávno psali velmi zajímavý článek. Nesmíme zapomínat na to, že po odchodu z politiky se rozhodl pořídit si fotbalový klub Slavia Praha. Ten po čtyřech letech prodal čínské finanční skupině CEFC.