Milka se rozhodla zaštítit projekt, který se tváří jako konstruktivní záležitost, ve skutečnosti však nic nevytváří. Na stránkách kampaně "Troufni si na jemnost" najdeme profily zástupců několika subkultur, kteří nám jsou představeni ze společensky přijatelnějšího hlediska. Už jenom výběr těchto subkultur je přinejmenším bizarní: Tattoo, Netradiční mateřství, Rap, Punk, Bodyfitness, Fotbaloví fanoušci, Motorkáři a Krav Maga. Tomu se říká reprezentativní výběr spektrem subkultur. V hluboce dojemném popisu projektu se dozvídáme, že chce Milka představit veřejnosti tyto kontroverzní subkultury z jejich "jemné" stránky. Nerad bych mluvil za všechny, ale něco mi říká, že většina opravdových příslušníků těchto subkultur o takovouto publicitu vážně nestojí. Možná kromě lidí z posilky a netradičních matek (ať už je to cokoli). Subkultury, o kterých je tady řeč,už dávno nebudí kontroverzi, natož strach. Alespoň jejich mainstreamové verze - a troufám si tvrdit, že právě ty se v této kampani vyskytují. Proč vysvětlovat generaci potetovaných teenagerů a lidí ve středním věku, že tetování je v pohodě a není odznakem vyvrhela? Tetování už dneska vážně nikoho ze židle nezvedne. Což je vlastně škoda. Myslím, že ani motorkáři, rapeři nebo pankáči asi posledních 40 let neseděli doma a nebrečeli, že stojí mimo společnost a nikdo je nemá rád. V projektu "Troufni si na jemnost" to ale vypadá tak, že Hell's Angels byli vlastně hodní, citliví kluci, co rádi jezdili na motorkách a ze všeho nejvíc si vždycky přáli, aby je ostatní lidi přijali mezi sebe a mohli se s nimi kamarádit. Že hardcore punk je vlastně banda usměvavých kluků a holek, co se zajímají o zdravý životní styl (ale jako vegani klidně podpoří kampaň jednoho z největších výrobců mléčných produktů) a že Public Enemy, N.W.A. nebo Run DMC asi neexistovali a proto můžeme za rap nejspíš považovat i pravděpodobně vykastrovaného dick-heada Johnyho Machette, který v kampani rapovou subkulturu zastupuje. Johny Machette, ještě o něco dementnější klon Xindla X a údajný reprezentant novodobého rapu "od srdíčka". Troufnul si na jemnost a takhle to dopadlo. (generace21.cz) Rozhovory a medailonky, které jsou většinou snůškou neuvěřitelných blitek, můžou být ještě dejme tomu produktem určitého zmatení zúčastněných nebo snad i dezinterpretace jejich příspěvků samotnými tvůrci kampaně. Ale už jenom ta celá do očí bijící faleš a infantilnost přece musela někoho trknout! Že chtěla Milka nezištně "pomoci" těm tolik zavrhovaným subkulturám? Kecy! Zaprvé je nikdo už dávno nezavrhuje, takže ničí pomoc nepotřebují a za druhé je celá záležitost jenom hodně kulhavým pokusem o generačně populistický marketingový tah. Celé mi to připomíná tajného fízla z Národní protidrogové centrály v kožené bundě a dědkovské kšiltovce , co se na punkovém koncertě, kde je o 20 let starší než zbytek osazenstva, ptá patnáctiletých kluků, jestli nemají na prodej nějakou "marjánku". Kampaň je nešikovně a kostrbatě vymyšlená a navíc naprosto bez jakéhokoliv smyslu. Okolo toho všechny texty jen jaksi krouží a demagogicky mlží. Reklamy na podobné téma, které vyvolávaly vražedné choutky (www.markething.cz) I hlavní heslo se mi v hlavě spojuje s asi tři roky starou reklamní kampaní. Vzpomínáte si na ty reklamy v metru? "Troufni si pustit všechny holky sednout." (když pustíte holku sednout, buď jí tím dáte najevo, že je těhotná nebo stará, tak jako tak si říkáte o facku) "Usmívej se, příští stanice Smíchov!" (jestli tím mysleli Smíchovské nádraží, tak bych rád viděl toho frajera, co by se při výstupu na této stanici usmíval) nebo "Troufni si usmát se na revizora." (WTF? Vážně, WTF??) Byla to jedna z těch kampaní, která vás po ránu v MHD tak maximálně vytočila ještě víc. A teď po pár letech Milka tuto obludu oživila a pro změnu zapojila subkultury a poněkud znetvořený pohled na ně. Na stránkách kromě výše zmíněného najdeme například i názory "odborníků" na jednotlivé subkultury. Příkladem za všechny budiž cosi, co se jmenuje Anna Oravcová, je to doktorantkou na FSV, dává si to i do článku o hip-hopu před jméno titul "Mgr." a tvrdí nám to, že ten "pravý, původní" rap byl vlastně ten "od srdíčka" a "o lásce", ale to, že se dneska prý nenosí a proto jsou všichni tak macho. AAAARGH§§§§$$$$$ Další krásnou kapitolou kampaně je například video, kde pankáč a motorkář objímají lidi v metru. Proč? Jaký to má smysl? Co bude příště? Black metalista jezdící na poníkovi po duze? Kdo firmě jako je Milka skutečně věřil jakýkoliv kulturní nebo sociální přesah, je asi stejně naivní jako ten, kdo si myslí, že na tomto obrázku je skutečný tank Milka...(forum.worldoftanks.eu) Kampaň "Troufni si na jemnost", která se tváří jako cool pomocná ruka všem těm ubohým vyvrhelům, ve skutečnosti subkulturám spíše škodí a okrádá je o jejich svébytnost a integritu. Samozřejmě je to pouze pokus o zviditelnění značky Milka a zvýšení její obliby mezi mladou generací - nutno dodat, že vržený absolutně mimo mísu (záchodovou mísu na veřejných hajzlech na Smícháči, kde se vážně nikdo neusmívá a kdyby ano, byl by to dost děsivý pohled). Popravdě, ač pacifista, jsem toho názoru, že tvůrci kampaně by se měli upálit. Sami. Pod pohrůžkou nucené konzumace smrtelného množství čokolády Milka. Jen ať si troufnou na tu jemnost.