Ozubené soukolí s řeckými symboly
Jednalo se o starověký technický artefakt, propracované bronzové diferenciální ozubené soukolí s řeckými symboly. Tajemné zařízení bylo nalezeno ve dvaaosmdesáti kouscích, které byly pokryty velice silnou korozí. Zařízení se skládalo ze třiceti bronzových ozubených kol, a právě tato kola na sobě nesla řecké symboly. Z tohoto důvodu vědci usoudili, že původ mechanismu bude řecký.
O to záhadnější je ovšem skutečnost, proč byl mechanismus nalezen ve vraku římské lodi, která se potopila kolem let 70–60 př.n.l. Jedna z teorií říká, že byl stroj převážen jako součást lupu z Rhodu do Říma na oslavu pořádanou Juliem Caesarem. Jednalo se o zařízení veliké přibližně jako krabice od bot. Tou nejdůležitější otázkou však je, co vlastně toto záhadné zařízení umělo?
Mechanismus z Antikythéry je dle mnohých vědců pravděpodobně vůbec prvním analogovým počítačem na světě. Byl navržen tak, aby dokázal vypočítávat pozice nebeských těles, předpovídat zatmění, a dokonce určovat data konání olympijských her. Stroj byl pravděpodobně zkonstruován někdy mezi lety 150 př.n.l. a 100 př.n.l. V roce 2014 ovšem profesor fyziky James Evans a profesor historie vědy Christian Carman publikovali článek, v němž tvrdili, že mechanismus byl sestrojen již roku 205 př.n.l.
Astronomické hodiny?
Lze jen těžko odhadnout jeho přesný původ a rok, ve kterém byl vytvořen. Jedná se totiž o mimořádně komplexní zařízení, které více než značně předběhlo svou dobu. Jediné, co je poměrně jisté, je to, že byl zkonstruován starověkými Řeky. Ti se pravděpodobně inspirovali u babylónských aritmetických principů, které si osvojili, a dle nichž mechanismus navrhli.
Přední ciferník mechanismu z Antikythéry disponoval dvěma koncentrickými stupnicemi, které reprezentovaly pohyb dvanácti souhvězdí zvěrokruhu na nebi. Vnější prstenec byl pak označen měsíci 365denního egyptského kalendáře, ovšem pochopitelně v řeckých písmenech. Vnitřní prstenec byl označen řeckými symboly zvěrokruhu. Z toho lze usuzovat, že stroj velice pravděpodobně vypočítával polohu nebeských těles. Zadní strana mechanismu zase obsahovala četné množství číselníků, které dle vědeckých odhadů sloužily k předpovídání měsíčního a slunečního zatmění.
Z dosavadního popisu působí mechanismus z Antikythéry jako jakýsi „mini-Orloj“. Ten pražský má totiž velice podobné funkce, byl však sestrojen až o nějakých 1500 let později. Mechanismus z Antikythéry sice plnil určité funkce „astronomických hodin“, o orloji se však samozřejmě hovořit nedá. Mechanismus fungoval pomocí otáčivé malé kliky, jež byla napojena na největší ozubené kolo na předním číselníku.
Mechanismus nefungoval přesně
Jak je uvedeno v knize 100 Mysteries of Science Explained, mechanismus je dle výzkumníků Tonyho Freetha a Alexandera Jonese „…jediným svědkem ztracené historie brilantních inženýrů, nápadem pravého génia, jedním z velkých divů starověkého světa.“ Nutno však poznamenat, že dle rozsáhlé studie výše zmíněných výzkumníků zařízení moc dobře nefungovalo, a to vzhledem k nepřesnému mechanickému provedení a nedokonalým matematickým a astronomickým teoriím a úvahám tehdejší doby.
Na druhou stranu je mechanismus z Antikythéry skutečně jedinečným a mimořádným objevem. Dosud nebyl nalezen žádný starověký stroj, který by se mechanismu podobal. A ačkoli neznáme příběh, jenž se za zařízením skrývá, nemusíme pochybovat o tom, že se jedná o neuvěřitelně komplexní a nadčasový stroj. Úroveň miniaturizace a složitosti jeho součástí se vyrovná i hodinám konstruovaným v 18. století. Není tedy divu, že vědci o mechanismu hovoří jako o prvním analogovém počítači na světě a že si jej Římané chtěli z Řecka odvézt. Z jakého důvodu se jim to ale nepodařilo? Proč loď s tak vzácným nákladem ztroskotala? Kam se poděly další podobné mechanismy a strojky? To jsou otázky, které už asi navždy zůstanou obestřeny tajemstvím.