Psal se rok 1901, když poblíž řeckého ostrova Antikythéra severozápadně od Kréty potápěči prozkoumávali dlouho opuštěný a nepovšimnutý vrak lodi. Konkrétně se jednalo o velice starý vrak lodi, skoro by se dalo říci až prastarý. 17. května roku 1902 pak byl na tomto místě znenadání objeven podivně vypadající mechanický objekt. Objekt, který ještě dnes mate mezinárodní vědeckou komunitu. Dle místa naleziště mu byl přiřknut název „Mechanismus z Antikythéry“ a dle mnohých vědců se jedná o první analogový počítač na světě.
Ozubené soukolí s řeckými symboly
Jednalo se o starověký technický artefakt, propracované bronzové diferenciální ozubené soukolí s řeckými symboly. Tajemné zařízení bylo nalezeno ve dvaaosmdesáti kouscích, které byly pokryty velice silnou korozí. Zařízení se skládalo ze třiceti bronzových ozubených kol, a právě tato kola na sobě nesla řecké symboly. Z tohoto důvodu vědci usoudili, že původ mechanismu bude řecký.
O to záhadnější je ovšem skutečnost, proč byl mechanismus nalezen ve vraku římské lodi, která se potopila kolem let 70–60 př.n.l. Jedna z teorií říká, že byl stroj převážen jako součást lupu z Rhodu do Říma na oslavu pořádanou Juliem Caesarem. Jednalo se o zařízení veliké přibližně jako krabice od bot. Tou nejdůležitější otázkou však je, co vlastně toto záhadné zařízení umělo?
Mechanismus z Antikythéry je dle mnohých vědců pravděpodobně vůbec prvním analogovým počítačem na světě. Byl navržen tak, aby dokázal vypočítávat pozice nebeských těles, předpovídat zatmění, a dokonce určovat data konání olympijských her. Stroj byl pravděpodobně zkonstruován někdy mezi lety 150 př.n.l. a 100 př.n.l. V roce 2014 ovšem profesor fyziky James Evans a profesor historie vědy Christian Carman publikovali článek, v němž tvrdili, že mechanismus byl sestrojen již roku 205 př.n.l.
Astronomické hodiny?
Lze jen těžko odhadnout jeho přesný původ a rok, ve kterém byl vytvořen. Jedná se totiž o mimořádně komplexní zařízení, které více než značně předběhlo svou dobu. Jediné, co je poměrně jisté, je to, že byl zkonstruován starověkými Řeky. Ti se pravděpodobně inspirovali u babylónských aritmetických principů, které si osvojili, a dle nichž mechanismus navrhli.
Přední ciferník mechanismu z Antikythéry disponoval dvěma koncentrickými stupnicemi, které reprezentovaly pohyb dvanácti souhvězdí zvěrokruhu na nebi. Vnější prstenec byl pak označen měsíci 365denního egyptského kalendáře, ovšem pochopitelně v řeckých písmenech. Vnitřní prstenec byl označen řeckými symboly zvěrokruhu. Z toho lze usuzovat, že stroj velice pravděpodobně vypočítával polohu nebeských těles. Zadní strana mechanismu zase obsahovala četné množství číselníků, které dle vědeckých odhadů sloužily k předpovídání měsíčního a slunečního zatmění.
Z dosavadního popisu působí mechanismus z Antikythéry jako jakýsi „mini-Orloj“. Ten pražský má totiž velice podobné funkce, byl však sestrojen až o nějakých 1500 let později. Mechanismus z Antikythéry sice plnil určité funkce „astronomických hodin“, o orloji se však samozřejmě hovořit nedá. Mechanismus fungoval pomocí otáčivé malé kliky, jež byla napojena na největší ozubené kolo na předním číselníku.
Mechanismus nefungoval přesně
Jak je uvedeno v knize 100 Mysteries of Science Explained, mechanismus je dle výzkumníků Tonyho Freetha a Alexandera Jonese „…jediným svědkem ztracené historie brilantních inženýrů, nápadem pravého génia, jedním z velkých divů starověkého světa.“ Nutno však poznamenat, že dle rozsáhlé studie výše zmíněných výzkumníků zařízení moc dobře nefungovalo, a to vzhledem k nepřesnému mechanickému provedení a nedokonalým matematickým a astronomickým teoriím a úvahám tehdejší doby.
Na druhou stranu je mechanismus z Antikythéry skutečně jedinečným a mimořádným objevem. Dosud nebyl nalezen žádný starověký stroj, který by se mechanismu podobal. A ačkoli neznáme příběh, jenž se za zařízením skrývá, nemusíme pochybovat o tom, že se jedná o neuvěřitelně komplexní a nadčasový stroj. Úroveň miniaturizace a složitosti jeho součástí se vyrovná i hodinám konstruovaným v 18. století. Není tedy divu, že vědci o mechanismu hovoří jako o prvním analogovém počítači na světě a že si jej Římané chtěli z Řecka odvézt. Z jakého důvodu se jim to ale nepodařilo? Proč loď s tak vzácným nákladem ztroskotala? Kam se poděly další podobné mechanismy a strojky? To jsou otázky, které už asi navždy zůstanou obestřeny tajemstvím.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
