Ponorka U-505
Pokud někdy existovala ponorka, která měla opravdovou „smůlu“, byla to právě německá U-505. Přestože na počátku války potopila tato německá ponorka osm spojeneckých lodí, utrpěla během řady „hlídek“ opakovaná poškození velkého rozsahu, a navíc byla poznamenána sebevraždou druhého velícího důstojníka na palubě.
Ponorka byla během svého fungování sledována spojeneckou rozvědkou prostřednictvím rádiových vln. Během sonarového průzkumu 150 mil od pobřeží Rio De Oro v Africe ji spatřila „lovecká“ operační skupina pod velením kapitána amerického námořnictva Daniela V. Gallery.
Zajetí
Pod jeho velení patřily lodě USS Chatelain, USS Guadalcanal, USS Flaherty, USS Jenks, USS Pillsbury a USS Pope. Poté, co byli ze zajaté ponorky vyvedeni přeživší Němci, kteří se vzdali, přičemž všichni až na jednoho přežili, vedl poručík nižšího stupně Albert L. David skupinu devíti mužů vchodovým poklopem U-505 do nitra plavidla.
V útrobách posléze zachránil a získal kódové knihy a dokumenty s tehdy téměř neocenitelnou hodnotou, které spojeneckým silám v následujících etapách války pomohly při luštění kódů.
Na Bermudy
Poručík David byl za své činy posmrtně vyznamenán Medailí cti. Posádka ponorky, která čítala 58 Němců, byla považována za skupinu válečných zajatců a poslána do zajateckého tábora v Rustonu v Louisianě, zatímco ponorka U-505 byla v utajení odtažena 2 500 námořních mil na Bermudy.
O tomto přísně tajném zadržení nacistické ponorky bylo veřejně referováno až po kapitulaci Německa v květnu roku 1945. Ponorka U-505 se nakonec stala součástí vojenské sbírky. Dne 25. září roku 1954 se z historické ponorky stal válečný památník a v roce 1989 získala ponorka označení národní historické památky. Je jednou ze čtyř německých ponorek ze druhé světové války, které se dochovaly jako muzejní kusy, a spolu s U-534 je jednou ze dvou dosud existujících ponorek typu IXC.
Zdroj: History, Wikipedia