Bílá růže
Bílou růži tvořili vysokoškolští studenti (většinou medicíny), kteří vystupovali proti Adolfu Hitlerovi a jeho režimu. Zakladatel Hans Scholl byl bývalým členem Hitlerjugend, který se obrátil proti nacistické ideologii, jakmile se ukázaly její skutečné cíle.
Jako student mnichovské univerzity se v letech 1940 až 1941, v době probíhající druhé světové války, seznámil se dvěma římskokatolickými literáty, kteří přesměrovali jeho život. Scholl se od medicíny obrátil k náboženství, filozofii a umění, shromáždil kolem sebe stejně smýšlející přátele, kteří rovněž opovrhovali nacisty, a zrodila se Bílá růže.
Odpor k režimu
V létě 1942 Scholl s přítelem sestavil čtyři letáky, které odhalovaly a odsuzovaly nacistická a esesácká zvěrstva, včetně vyhlazování Židů a polské šlechty, a vyzývaly k odporu proti režimu. Literatura byla prošpikována citáty velkých spisovatelů a myslitelů, od Aristotela po Goetha, a vyzývala k obrodě německé univerzity. Byla zaměřena na vzdělanou elitu uvnitř Německa.
Rizika spojená s takovým podnikem byla obrovská. I životy průměrných civilistů byly sledovány, zda se neodchylují od absolutní loajality ke státu. Dokonce i náhodná kritická poznámka vůči Hitlerovi nebo nacistům mohla vést k zatčení gestapem, obávanou tajnou policií režimu.
Přesto studenti Bílé růže (původ názvu skupiny je nejistý; možná pochází z obrázku květiny na jejich letácích) riskovali vše, motivováni čistým idealismem, nejvyššími morálními a etickými zásadami a soucitem se svými židovskými sousedy a přáteli. Navzdory riziku Hansova sestra Sophie, studentka biologie na univerzitě, prosila o možnost podílet se na aktivitách Bílé růže, když se dozvěděla o bratrových tajných operacích.
Zatčení
Dne 18. února 1943 však nechali Hans a Sophie v hlavní univerzitní budově kufr naplněný výtisky dalšího letáku. V letáku se částečně uvádělo: „Nastal den zúčtování, zúčtování naší německé mládeže s nejodpornější tyranií, jakou kdy náš národ zažil. Jménem celého německého národa požadujeme od státu Adolfa Hitlera navrácení osobní svobody, nejcennějšího pokladu Němců, o který nás lstivě připravil.“
Dvojice byla spatřena školníkem, nahlášena gestapu a zatčena. Předáni Hitlerovu „lidovému soudu“, což byl v podstatě soud pro rychlé vyřízení disidentů, byli Schollovi spolu s dalším dopadeným členem Bílé růže. Všichni byli odsouzeni k trestu smrti. Byli sťati – tedy potrestáni trestem vyhrazeným pro „politické zrádce“ – 23. února, a to poté, co Hans Scholl prohlásil: „Ať žije svoboda!“.
Zdroj: History, Wikipedia