Není to soutěž o nejstarší rok založení, jde také o to, zda daný pivovar vaří dodnes bez větší přestávky stejnou ‚značku‘ na stejném místě. Prostě že je to pořád víceméně jeden a ten samý pivovar.
1. Guinness (1759)
Pivovar s originálním názvem Grúdlann Gheata Naomh Séamuis (česky Pivovar u brány sv. Jakuba, což ne náhodou připomene i nepivařům Braník) navázal na tehdy stoletou tradici vaření piva v Dublinu – již od sedmnáctého století se v oblasti kolem Svatojakubské brány s pivem obchodovalo a později se tu v rámci konkurenčního boje s anglickým pivním dovozem začalo i na několika místech vařit. V roce 1759 dostal do nájmu jeden z pivovarů Arthur Guinness – za poplatek 45 liber ročně na dobu 9 tisíc let.
guinness-brewery-copyright-l-s-wilson-and-licensed-for-reuse-under-this-creative-commons-licence.jpg
(Foto: www.lisheencastle.com)
Pivo, které skromně pojmenoval po sobě, se tu od té doby vaří a zraje dodnes. Sice už to není největší pivovar světa, jak tomu bylo po jistou dobu od roku 1886, ale stále se jedná o největšího světového výrobce pivního stylu stout, kterého se tu jen na den sv. Patrika (už příští úterý 17. března!) vypije kolem 13 milionů půllitrů, tedy pint, což je přibližně to samé.
2. Březňák (1753)
Ve Velkém Březně se pivo prokazatelně vařilo už minimálně na počátku 17. století, ale nový pivovar – který zde stojí v původní architektonické podobě dodnes – přikázal i s celým hospodářským dvorem vystavět až dědic místního panství Ferdinand Bonavenutra Harrach. O více jak století později, poté co prošel rukama několika nájemníků, byl pivovar zmodernizován a rozšířen. To se záhy projevilo i na zvýšení výroby – z původních pěti tisíc hektolitrů během dvou let na více jak 24 tisíc ročně. Na přelomu 19. A 20. století pak to bylo už hodně přes šedesát tisíc a pivovar zažívá nebývalý rozkvět, při kterém tak tak stačí uspokojovat poptávku doma i v (dalekém) zahraničí. A tou dobou se také jeho tváří stává Victor Cibich, více ZDE.
3. Kilkenny 1710
Jeho tradice sahá až do 14. století, kdy toto původně klášterní pivo vařili františkánští mniši v opatství Kilkenny – pozůstatky původního kláštera tu ostatně stojí dodnes. V roce 1710 přišel John Smithwick a založil (a pojmenoval po sobě) nový pivovar, kde začal s výrobou tohoto místně tradičního piva – stylem červený ejl (red ale), tedy svrchně kvašené pivo s přídatkem barevných pražených sladů, které má na rozdíl od anglických ejlů bohatou krémovou pěnu.
Dnes patří do stejné pivovarnické skupiny jako Guinness, ale oproti němu se pivu Kilknenny dlouhou dobu nedařilo – Smithwicksův podnik si musel přivydělávat prodejem a rozvozem minerálek a másla a na konci 19. století stál před krachem a zavřením. Nakonec ho v roce 1965 koupil od prapotomka zakladatele Waltera Smithwicka již zmíněný pivovar Guinness.
4. Grolsche Bierbrouwerij (1615)
Založil ho Willem Neerfeldt ve vesnici Grolle (dnes Groenlo), po které také nese svůj název (Grolsch = z Grolle nebo grollský). Dalších 270 let byl v majetku jeho potomků, kteří ho nakonec prodali jiné nizozemské rodině pivovarníků. Ta pak koupila za první světové ještě další velký pivovar a oba je následně spojila.
Poslední velká změna se udála před jedenácti lety, kdy si Grolsch přestěhoval ze starých historických prostor do nového pivovaru mezi městečky Enschede a Boekelo. Jeho specialitou zůstávají jednak lahve s keramickými uzávěry, ale také piva silnější alkoholové mocnosti, všem nám známé spodně kvašené ležáky plzeňského typu.
5. Královský pivovar Krušovice (1581)
snimek_obrazovky_2015-03-09_v_16.41.56.png
Pohled na pivovar na konci 18. století (Foto: Archiv Krušovického pivovaru)
První písemné zmínky o pivovaru se datují rokem 1581. Ale podle všeho zde musel stát již pár desítek let předtím, kdy jej zde nechal zbudovat městský právovárečník Jiří Bírka – za hradbami města Rakovníka, neboť místní radní ho neměli v lásce. Asi to nebyl úplně šťastný krok, protože v již zmíněném roce 1581 nabídl pivovar k prodeji. Další důležité datum tak na sebe nenechalo dlouho čekat – v roce 1583 ho na základě Bírkovy nabídky kupuje císař Rudolf II. pro Českou korunu a připojuje ho ke křivoklátskému panství. Sám dohlížel na to, aby měl pivovar vždy dostatek kvalitních surovin (tedy kromě proslulé místní vody) a pivo nechal ve velkém vozit na Pražský hrad.
snimek_obrazovky_2015-03-09_v_16.45.33.png
Utěšený stav ve 30. letech 20. století (Foto: Archiv Krušovického pivovaru)
Během třicetileté války byl pivovar několikrát vypleněn a později i vyhořel, vždy ale došlo k rychlému obnovení výroby. Prošel několika, přesněji řečeno dvojíma rukama – krátce Valdštejnů, pak na víc jak tři století Fürstenberků - ti jej vlastnili až do roku 1945. Poté se mu dařilo podobně jako všem českým pivovarům, které nestihl osud zavření a zbourání, nýbrž začlenění do skupiny národních podniků. Až po roce 1990 začal znovu budovat značku Krušovice, k jejíž výrobě stále používá vodu z artézských studní z okolních křivoklátských lesů – v nich se mimochodem dá celý den toulat pěšky či na kole a pak skončit přímo v Krušovickém pivovaru.
6. Herold (1506)
Pivovar najdete v městě Březnice v okrese Příbram a bude to 510 let, co vznikla první známá zmínka o jeho fungování v hospodářské části tamního zámeckého areálu. Svou nynější barokní podobu získal ale až později v roce 1722.
Vyrábí se zde kromě tradičních českých ležáků různých mocností také piva u nás méně obvyklá a více než polovina produkce putuje na vývoz. Dominantu představuje komín s rozčepýřeným čapím hnízdem, podle kterého mu místní již dlouhá léta přezdívají „Čápovar“.
7. Stiegl Brauerei (1492)
Pivovar, jehož jméno znamená v češtině schůde(če)k, byl založen ve stejném roce, kdy Kolumbus objevil Ameriku, a od té doby tu vaří svoje proslulé pšeničné pivo, k němuž se později přidal i světlý ležák s typickou mírnou, ale lahodnou nakyslostí. Chodil jsem na něj i Wolfgand Amadeus Mozart a jeho produkce (toho pivovaru, ačkoli ostatně i Mozartova) stále patří mezi nejoblíbenější v celém Rakousku.
Na okraji Salzburgu (dříve česky Solnohradu) stojí kromě pivovaru také velké pivovarnické muzeum: na konci prohlídkové trasy vás čeká útulná hospoda a jedno pivo zdarma.
8. Hubertus Bräu (1454)
Najdete ho poblíž rakouského ‚podyjského‘ městečka Laa an der Thaya. Dodnes zde vaří pivo tradičním způsobem z dob založení pivovaru, což vám rádi ukážou i bez předchozí rezervace každý čtvrtek po sedmé hodině večerní. Svatého Huberta – který se dal na dráhu odříkání a pokory poté, co ve snu uviděl jelena z křížem na hlavě – má coby tvář svého piva také český pivovar Kácov, ačkoli nemá s tímhle rakouským vůbec nic společného.
9. Augustiner-Bräu (1328)
Augustiniáni usídlení poblíž mnichovské katedrály zde vařili pivo nejdřív sami pro sebe, ale záhy začali prodávat přebytky i do okolí kláštera. Po téměř půl tisíciletí téhle bohulibé činnosti však došlo k sekularizaci a zprivatizování pivovaru, ovšem noví vlastníci stále pokračovali ve výrobě piva podle tradiční mnišské receptury.
Pivovar se několikrát stěhoval, za druhé světové války byl vybombardován, ale po jejím konci byl znovu vystavěn v původní podobě, v níž ho můžete zvenčí a ještě lépe zevnitř v jeho hlavní hospodě na Landsberger Straße poznávat a vychutnávat i dnes.
10. Weltenburg Kloster Brauerei (1050)
Opět klášterní pivovar, který pro změnu provozují benediktýni. Stojí na výběžku v meandru Dunaje poblíž bavorského Kelheimu. Sám klášter založili irští nebo skotští mniši již kolem roku 620, pivo se zde prokazatelně vaří (a nepřetržitě až dodnes, jeďte ochutnat) od roku 1050, následkem čehož probíhá stále ‚přátelská šťouchanice‘ o prvenství s následujícím, rovněž bavorským a benediktýnským klášterním pivovarem.
11. Weihenstephan Brauerei (1040)
Najdete ho cca sedmdesát kilometrů jižněji u Freisingu poblíž mnichovského letiště. První nepřímý doklad o vaření piva v místním svatoštěpánském klášteře pochází už z roku 768 – jedná se o dokument o placení desátků z ‚chmelových zahrad‘; ale teprve roku 1040 získal klášter povolení k vaření a prodeji přebytků piva v okolí. Vaří se tam (a prodává a následně i pije) od těch dob nepřetržitě až dodnes, což z něj dělá nejstarší pivovar na světě.
K tomuto titulu je totiž potřeba dodržet podmínku, že za celou dobu existence nedojde k žádné delší odstávce pivovaru ani významnému přerušení jeho činnosti... kdyby tomu tak nebylo, byl by nejstarším pivovarem světa jiný, rovněž klášterní a zároveň benediktýnský – Sv. Vojtěcha na pražském Břevnově, který byl spolu s celým klášterem založen již roku 993. (www.brevnovskypivovar.cz)
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
