1) Technik se zjizvenou tváří

Otto Skorzeny se narodil do vídeňské středostavovské rodiny 12. června 1908. Jeho rod měl polské kořeny (příjmení odkazuje na vesnici Skorzeczin) a po několik generací sloužili Skorzenyovi v rakouské armádě. I jeho mládí bylo ovlivněno otcovou přísnou vojenskou výchovou. Mladý Otto byl velmi nadaným šermířem, jeden ze soubojů ho ale navždy poznamenal a zanechal v jeho tváři dlouhou jizvu, která po zbytek života dodávala jeho vzhledu ďábelský nádech. Skorzeny vystudoval technickou univerzitu a krátce i podnikal v oboru. V roce 1931 se sílícím vlivem nacismu v Rakousku vstoupil Skorzeny do nacistické strany a krátce nato i do SA. 12. března 1938 sehrál svou roli během anšlusu Rakouska, když zachránil tehdejšího prezidenta Wilhelma Miklase před zastřelením.

2) Příslušník SS na východní frontě

Po vyhlášení války chtěl Skorzeny narukovat k letectvu. Luftwaffe ho ale odmítla. Zaprvé byl příliš starý pro výcvik (v roce 1939 mu bylo 31 let) a za druhé příliš vysoký na sezení v kokpitu letadla (na svou dobu měl Skorzeny nadprůměrných 192 cm). Rozhodl se proto vstoupit do polovojenských oddílů SS. Nejprve byl přidělen k první divizi Liebstandarte, posléze ke druhé divizi Das Reich. Jako příslušník SS se Skorzeny účastnil bojů na východní frontě a mimo jiné obléhal Moskvu. V prosinci 1942 byl zraněn šrapnelem do hlavy a po udělení železného kříže za odvahu byl převezen na zotavení do Berlína. Zde nezahálel a oslnil vedení SS svými plány na zformování speciální jednotky SS specializované na nestandardní metody boje a připomínající svými metodami spíše partyzány. Velitelé Skorzenyho pověřili sestavením jednotky SS-Jagdverbänd a jejím výcvikem na záškodnický boj. Spolu s touto jednotkou podnikl Otto Skorzeny několik památných operací.

3) Osvobození Mussoliniho

Čím se Otto Skorzeny zapsal do dějin, byla bezpochyby mise s krycím názvem Eiche (dub). Jejím cílem byla záchrana uvězněného italského diktátora Benita Mussoliniho a rozkaz k provedení akce vydal samotný Adolf Hitler. Skorzeny spolu se svou záškodnickou jednotkou v utajení odcestoval do Říma, odkud vystopoval Mussoliniho do horského hotelu Campo Imperatore, kde byl Duce držen. K hotelu přiletěl spolu se svými muži dvoumístnými kluzáky a prakticky bez odporu se mu podařilo dostat Mussoliniho ze spárů přesily čítající zhruba 200 ozbrojených strážců. Navzdory hrozícímu přetížení přemluvil jednoho z pilotů, aby s ním a Mussolinim odlétl nejprve do Říma a následně ve větším letadle do Vídně. Náročná záchranná mise mu vynesla rytířský kříž a nebývalé uznání jak od Mussoliniho, tak od Hitlera.

4) Nejnebezpečnější muž v Evropě

Zjizvený Skorzeny, který to v SS dotáhl do plukovnické hodnosti Stardantenführera, byl často označován za nejnebezpečnějšího muže v Evropě. Nebylo to ani tak kvůli tomu, co udělal, ale kvůli tomu, co udělat mohl. Prokázal své schopnosti například tím, že obsazením budovy, v níž se zdržovali maďarští ministři, se mu podařilo v kritické chvíli udržet loajalitu Maďarska třetí říši. Mimo to spolu s malým komandem anglicky hovořících příslušníků SS v přestrojení šířil chaos ve spojeneckých řadách během bitvy v Ardenách. Mnoho jeho plánů bylo odhaleno a zmařeno, podle čehož je patrné, že ambice Skorzenymu rozhodně nechyběly. Plánoval polapení generála Eisenhowera v Paříži, zabití Stalina, Churchila a Roosevelta během konference v Teheránu nebo polapení jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita. Naštěstí mu nic z toho nevyšlo. Ke konci války byl polapen 17. března 1945 během pokusu o odstřelení strategicky významného mostu u Remagenu.

5) Zajetí, útěk, tajné služby a smrt

Po válce byl Skorzeny v Dachau souzen za válečné zločiny. Z internačního tábora se mu ale podařilo uprchnout za pomoci bývalých členů své jednotky v přestrojení za americkou vojenskou policii. Nejprve se rok a půl skrýval na farmě v Bavorsku, následně byl v roce 1950 vyfotografován v kavárně v Paříži, krátce na to pak v Salzburku, odkud utekl do frankistického Španělska, které ho odmítalo vydat tribunálu OSN k dokončení soudu. Skorzeny ze Španělska pracoval jako vojenský poradce pro Argentinu, kde působil i jako bodyguard Evy Perónové, a Egypt a když bylo během studené války pozastaveno vydávání osob mezi jednotlivými zeměmi, dokonce se i volně pohyboval po Evropě, jelikož věděl, že mu nic nehrozí. Paradoxně byl pro špionážní činnost využíván i izraelským Mosadem. V roce 1970 byl Skorzenymu diagnostikován rakovinový nádor na páteři, který si nechal odoperovat v Hamburku s tím, že po operaci byl ochrnutý na dolní polovinu těla. Vlastní pílí se mu ale podařilo znovu se naučit chodit a zemřel o 5 let později na rakovinu plic 5. července 1975 v Madridu. Během katolického pohřbu byla jeho rakev pokryta nacistickou vlajkou. Ukládání jeho ostatků do hrobu ve Vídni se účastnilo mnoho válečných veteránů a bývalých členů SS, kteří zde svorně hajlovali.

Zde si můžeme připomenout sourozence Adolfa Hitlera a jejich potomky a osudy.