Viktorka od splavu

Ana Draškin se narodila v Banátu, konkrétně na území dnešního Srbska. Tehdy to byl okraj Habsburské monarchie, psal se rok 1838 a život pro maličkou Anu vypadal dobře, protože se šťastně narodila do docela bohaté rodiny a už jako velmi mladá si nabrnkla docela vysoce postaveného rakouského důstojníka.

Jak ale říká klasik, Rakušané jsou národ, který schovává svou vinu za muškáty v oknech. Oficír Anujku nakazil syfilisem a vzal roha zpátky do Vídně. Dívka na společnost zanevřela. Zavřela se v domě svého otce a pustila se do samostudia.

Ana přečetla všechno, co na sobě mělo písmenka. Studovala sama medicínu, biologii, chemii, alchymii, léčitelství. Celé roky strávila zavřená v domě a vzdělávala se ve všem, co jí přišlo pod ruku. Naučila se mluvit plynule pěti jazyky. V podstatě se z ní mohl stát srbský Batman, ale osud tomu chtěl jinak.

Její otec jí nakonec domluvil svazek se starším mužem. Jmenoval se Pištonja a Anujku upřímně miloval. A ona jeho taky. Zdálo se, že nebohá žena konečně našla v životě štěstí. Během svého manželství Ana otěhotněla celkem jedenáctkrát, ale jenom jedno z dítek se dožilo dospělosti. Řada potratů a komplikací pravděpodobně byla způsobena nákazou z mládí.

Anujka byla zničená, a když jí po dvaceti letech milujícího vztahu umřel i její manžel… zlomilo ji to. Začala utrácet velké peníze a ve svém domě, který byl najednou prázdný, začala budovat chemickou laboratoř.

mohlo by vás zajímat

Mlátili ji, kopali ji a nakonec ji oběsili! Hon na čarodějnice byl horší, než kdyby čarodějnice skutečně existovaly

Čarodějnice z Vladimirovace

Anujka upřela všechny své síly do byznysu. Během několika let se její věhlas rozšířil na široké okolí. Kdekdo věděl, že málokdo umí pomoci tak skvěle, jak ta neustále v černém oděná dáma ve Vladimirovaci. Anujka byla v podstatě expertní chemik a léčitel, uměla namíchat cokoli, co jste potřebovali.

Kromě standardních medicín na problémy se zažíváním, mastičkami na bolest, pomoci s potencí a podobně vyráběla taky několik specialit. Nápoj lásky, Ďáblovu vodu a hlavně Zázračnou vodu. Nápoj lásky byl například jed, který vyvolával na dobu několika dní těžkou nevolnost a vysoké horečky. Byl oblíbený u vojáků, kteří se chtěli vykroutit z bitvy nebo být rovnou posláni domů.

Zázračná voda byla nejdražší, uměla totiž řešit problémy. Její příprava byla individuální a museli jste dodat přesné parametry. Anujka se vás zeptala: „Jak velký je váš problém?“ nebo „Jak moc vás tíží váš problém?“ a ženy, často doma týrané ženy, prostě řekly, kolik přesně váží jejich manžel.

Anujka se pak pustila do míchání zázračné vody. Její přesné složení nikdo neví, ale podle tehdejších soudních znalců to byl velice chytrý mix různých ingrediencí včetně rtuti a arzeniku. Když babka věděla přesnou váhu, hm… pacienta, po podání Zázračné vody nastala jeho smrt vždycky po osmi dnech.

V případě prodlevy vracíme peníze.

GALERIE Baba Anujka

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

Pro pokročilý věk

Baba Anujka takhle pomáhala lidem celá desetiletí. Odhaduje se, že její bodycount je někde mezi padesáti a sto padesáti lidmi. Protože jediný, kdo o jejích obchodech věděl, byl její dobře placený asistent a klient, který se určitě nechtěl k vraždě přiznat, byznys prosperoval velice, velice, velice dlouho. Cena za Zázračnou vodu sahala v přepočtu na dnešní peníze až do statisíců korun.

Místní si to vykládali tak, že má jejich lokální čarodějnice nadpřirozené schopnosti, a i kdyby jim bylo něco podezřelého, nenahlásili by to už ze strachu z ní. Nakonec ale při vyšetřování jedné podezřelé smrti podlehla travička nátlaku a práskla babu Anujku, svého dodavatele jedu. Prvním soudem se podařilo Aně projít bez potrestání, u druhého soudu o pár let později už byla nade vší pochybnost spojená minimálně se dvěma vraždami.

Takže si v roce 1928 šla Baba Anujka sednout na patnáct let. Ve svých devadesáti letech. Po osmi letech ale byla propuštěna pro pokročilý věk, a tak nejproduktivnější nájemný vrah, kterého kdy Banát poznal, dožil poslední dva roky spokojeně doma.