Jídlo má pro každou kulturu odlišný význam. Češi svou lásku k vepřovému ukazují i tím, že propašují zabíjačku do pohádky a udělají z ní leitmotiv. Mluvíme teď o pohádce Obušku z pytle ven. I v jiných krajích má jídlo zásadní význam. V Asii je spousta jídel zároveň považována za lék – s tímto se můžeme setkat hlavně v Číně, Vietnamu a Thajsku. Jídlo má také svůj rituální význam – v hinduismu je nejdříve nabídnuto bohu a poté až zkonzumováno – respektive jeho zbytky, bůh či bohové se nasytili jeho vůní. Obětované jídlo se nazývá prasádám nebo prašád.
V dnešním článku se však zaměříme na nejbizarnější jídla z celého světa (ale hlavně z Asie), která však ve své domovině za podivná považována nejsou, nýbrž se jedná o tradiční jídla. Obrázky se stručným popisem naleznete v galerii.
Maroko
Maroko je země vůní i zápachů. S vůní koření se zde mísí aroma hašiše a zápach hnijících odpadků. K těm možná nemá daleko jídlo zvané khalija (khaliya/khlea). Jedná se o horu masa – hovězího a jehněčího, které se 2 roky suší, poté je naloženo do tuku a vypadá jako shnilá šiška kebabu. Ta však není napíchnutá vertikálně a nerotuje, ale je uložena v nádobě, která je rovněž plná ovčího a hovězího tuku. Prodavači vám ustřihnou požadovanou porci, lze ji konzumovat hned, ale většinou si ji Maročané dávají na snídani, připravují ji na pánvičce s vejcem. Zápach khaliji se nese na stovky metrů, takže stačí následovat puch shnilého masa a určitě dojdete k prodavači. Další specialitou jsou marocké jehněčí (ovčí) hlavy, pečené v zemních pecích kořeněné převážně pepřem, solí a skořicí. Také nezapomeňte vyzkoušet polévku ze šneků, která je rovněž silně kořeněná a uvolňuje dýchací cesty.
Japonsko
Japonsko je zemí extrémů, kde se kanibalové stávají celebritami, padesátníci se zde nebojí chodit v růžových kostýmech školaček běžně na ulici. To samé lze říct o jídle. V Japonsku platí velká úcta k čaji – je zde rituálně konzumován. Nejbizarnější jídlo, které našince ještě okolo roku 2000 děsilo bylo sushi. Dnes se stalo prakticky mainstreamem. Ovšem jeho „živá“ obdoba se u nás nejspíš neuchytí. Čtete správně, v Japonsku se běžně konzumuje sašimi z živých ryb, či mořských plodů, nejčastěji chobotnice. Pokrm se nazývá ikizukuri. Rybu si vybere zákazník přímo v nádrži, kuchař ji zaživa vykuchá a podává ke konzumaci, naříznutou na plátky jako sašimi, bijící srdce uvnitř ryby však jako jediný orgán zůstává. Posuďte sami, zda jde ještě o gurmánský zážitek či pouhé násilí.
Nechutným jídlem se pro některé může jevit také jisté ovoce konzumované napříč Asií. Jedná se o durian, který má asi sto různých vyšlechtěných odrůd. Jeho konzistence připomíná kaši, vůni a chuť lze charakterizovat jako směs tvarůžků, cibule, starých ponožek a vanilkové zmrzliny. Pro silný odér je v Thajsku, Vietnamu a dalších zemích zakázáno jej nosit do místní dopravy nebo hotelů.
Další tradiční bizarní jídla najdete v galerii s popisem, v které zemi je najdete, a přibližným popisem jejich chuti.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Khlea
https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Dishes_involving_the_consumption_of_live_animals
https://en.wikipedia.org/wiki/Balut_(food)
https://en.wikipedia.org/wiki/Drunken_shrimp