1. Předchůdce a počátky

Už od počátků aviatiky se v USA první letečtí inženýři zabývali výzkumem nových možností létání. V roce 1915 byl zřízen přímý předchůdce NASA s podobným jménem NACA tedy Národní poradní výbor pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics). Od konce 2. světové války se NACA věnoval i vývoji raketoplánů. Cílem bylo dostat na oběžnou dráhu Země první družici, nicméně americký program Vanguard se zdržel a náhradní program Explorer byl předběhnut sovětskými inženýry, kteří vypustili v roce 1957 první družici Sputnik 1. Vesmírný závod mezi USA a SSSR započal. Reakcí tehdejšího amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera bylo 29. července 1958 podepsání zákona National Aeronautics and Space Act, kterým vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). V NASA se od té doby soustředí veškerý nevojenský letecký a vesmírný výzkum.

GALERIE NASA má narozeniny!

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

2. Počátky činnosti a závod na Měsíc

Jelikož prvenství s umělou družicí již držel Sovětský svaz, cíl Američanů byl jediný - dostat jako první do vesmíru člověka. Začátky činnosti NASA byl na dnešní poměry velmi skromné. Od 1. října 1958 pracovali zaměstnanci agentury v pouhých čtyřech laboratořích. Na prvním místě bylo zjistit, zda vůbec může člověk ve vesmíru přežít. Za tímto účelem byl zřízen projekt Mercury. V rámci něj nejprve Alan Shepard uskutečnil první americký balistický let do vesmíru v květnu 1961 v kabině raketoplánu Mercury Redstone 3, bohužel ale nebyl prvním mužem ve vesmíru, neboť ho o 23 dnů předběhl Sovět Jurij Gagarin. Shepard se i tak stal prvním americkým astronautem. Prvním Američanem, který ve vesmíru obletěl Zemi, byl 20. února 1962 John Glenn. Dvě vítězství v dobývání vesmíru byla na straně Sovětů. Prezident John F. Kennedy proto prohlásil, že Amerika bude první zemí, která vztyčí svou vlajku na Měsíci. To už se NASA podařilo.

3. Program Apollo - malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo

nas6.jpg

Neil Armstrong jako první muž kráčí na Měsíci. Celkem se po něm prošlo 12 astronautů. (Foto: NASA)

Programu Mercury se podařilo prokázat, že přežití člověka ve vesmíru je možné. Následně byl tedy zahájen program Apollo, který původně měl pouze přispět k výzkumu vesmíru. To bylo ale rozhodnutím prezidenta Kennedyho změněno na cíl do roku 1970 přistát na Měsíci a bezpečně se vrátit zpět na Zemi. To se povedlo posádce vesmírné lodi Apollo 11 ve složení Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins, která přistála 20. července 1969 v oblasti Měsíce zvané Moře klidu. Armstong jako první člověk, jehož noha vstoupila na měsíční povrch, pronesl památnou větu, že se jedná o malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Následně v 70. letech i vinou nákladné války ve Vietnamu začal zájem o lety na Měsíc upadat. Do zrušení programu Apollo v roce 1972 se uskutečnilo celkem 6 přistání na Měsíci. Náklady na program se vyšplhaly k 25,4 miliardám dolarů. Na dnešní poměry by šlo o téměř 200 miliard.

4. Konec soupeření a začátek spolupráce

nas5.jpg

Pětice astronautů v programu Appolo-Sojuz položila základy vesmírné spolupráce USA a Sovětského svazu respektive Ruska. Ta úspěšně trvá dodnes. (Foto: NASA)

Poté, co Američané několikrát úspěšně přistáli na Měsíci a Sověti se o to ve finále ani nepokusili, se obě mocnosti začaly orientovat spíše na vzájemnou spolupráci, která by byla přínosem pro objevování vesmíru. Prvním společným programem byl v roce 1975 program Apollo-Sojuz, kde ve vesmíru došlo ke spojení amerického modulu se tříčlennou posádkou s modelem sovětským ovládaným dvojicí astronautů. Model spolupráce se osvědčil a od té doby již proběhlo mnoho společných misí, ať už na vesmírné stanici Mir a následně i na modernější stanici ISS, na níž spolupracují nejen američtí a v dnešní době již ruští astronauti, ale i posádky z Japonska, Kanady a evropských zemí sdružených pod Evropskou kosmickou agenturou.

5) Dalekohled, který umožnil vidět do jiných galaxií

Činností NASA nejsou jen pilotované lety s lidskou posádkou a výzkumná činnost na mezinárodní vesmírně stanici ISS, ale další aktivity směřující k objevování vesmíru. Průlom zaznamenala NASA instalací Hubbleova kosmického teleskopu, který byl vynesen na oběžnou dráhu v roce 1990. Od té doby pravidelně modernizovaný dalekohled pohybující se ve výšce zhruba 600 km nad zemí umožňuje lidem sledovat dění i v galaxiích vzdálených několik stovek světelných let, což je teleskopy na zemském povrchu nedosažitelné. Navíc Hubbleův teleskop netrpí světelným znečištěním a zkreslením vlivem gravitačního a magnetického pole Země. Díky Hubblovu teleskopu bylo objeveno nejen několik do té doby neznámých galaxií, ale významně pomohl i k lepšímu chápání astrofyziky jako takové.

6) Objevování planet naší sluneční soustavy

Za pomocí různých sond vybavených fotografickou technikou vysokého rozlišení se NASA podařilo odhalit mnohá tajemství ostatních planet naší sluneční soustavy. Díky NASA jsme již mohli z blízka pozorovat Venuši a Merkur, sondy NASA přistály na povrchu Marsu a některé jej stále mapují. Nově jsme mohli pozorovat snímky Jupitera a jeho měsíců, které nám největší z planet ukazují tak zblízka, jak ji zatím nikdo neměl možnost pozorovat. Výzkum probíhal i u těch nejvzdálenějších planet. Nesmírně populární se stala mise sondy New Horizons, která v roce 2015 poprvé pořídila detailní snímky Pluta. To sice v té době již nebylo planetou, ale lidé měli jedinečnou možnost zjistit, jak vlastně vesmírný trpaslík vypadá. Jsou i sondy, které již opustily hranice naší sluneční soustavy a vydaly se dále do vesmíru. Nezbývá, než čekat, jaké objevy nám přinesou.

7) Ani NASA se nevyhnula tragédiím

nas2.jpg

Tragédie raketoplánu Challenger. Ten minutu po startu začal hořet a krátce na to explodoval. Nikdo z členů posádky nepřežil. (Foto: wikipedia.com)

Slavná historie se neobejde bez tragédií. To bohužel platí i pro NASA a za všemi úspěchy jsou i zmařené životy těch, kteří zahynuli při tragických nehodách. Jako první zemřela tříčlenná posádka lodi Apollo 1, která v lednu roku 1967 uhořela při jiskrou vyvolaném požáru v uzavřené kabině při nácviku startu. Sedmičlenná posádka lodi Challenger zahynula krátce po startu v lednu roku 1986, když selhala plynová těsnění na přídavných raketách a celý raketoplán 73 sekund po vzletu explodoval. Poslední velkou tragédií byla zkáza lodi Columbia v únoru 2003. Raketoplán obsazený rovněž sedmičlennou posádkou explodoval na samém konci své mise, když mu k bezpečnému přistání scházelo jen několik minut. Na vině bylo poškození tepelného těsnění, ke kterému došlo vinou zásahu úlomky při startu. Ve výšce 63 kilometrů nad Texasem stroj vybouchl a nikdo z astronautů na palubě nepřežil.

8) Mise na Mars? Blízká budoucnost, nebo sci-fi?

nas1.jpg

Po povrchu Marsu se zatím prohání jen sonda Mars Rover. Zanedlouho by zde mohl první kroky udělat i člověk. (Foto: NASA)

NASA toho za šest desítek let stihla opravdu hodně a i její plány do budoucna jsou ambiciózní. Samozřejmostí je vesmírný výzkum a mapování nejen naší sluneční soustavy prostřednictvím sond. Na Měsíc se návrat bohužel nechystá, ale o to více se pozornost vědců i veřejnosti upírá k tomu, co bylo ještě před pár lety pouze vědeckofantastickou představou. Cílem NASA v následujících letech je pokročit v dobývání vesmíru a dosáhnout prvního přistání člověka na Marsu. Mise na Mars zatím nemá pevně stanovené datum. Sonda Mars Rover mapuje terén a pomáhá s vyhledáním ideálního místa pro přistání a vědci řeší, jak co nejvíce odbourat negativní vlivy dlouhého pobytu ve vesmíru, jelikož let na Mars by posádce zabral téměř rok. Největší překážkou je ale nesmírná finanční náročnost. Odhaduje se, že náklady na let na Mars by překročily 500 miliard dolarů. Přesto ale zůstává NASA optimistická a věří, že ještě naše generace se dočká toho, že se první člověk projde po rudé planetě se stejnou slávou, s jakou kráčel Armstrong po měsíci.

A zde se podívejte na Roswellský incident - důležitý milník mezi ufology: 8 zajímavostí o tajemné a dobře utajované havárii.