1) František Ferdinand d´Este by nebyl zavražděn
Sedm kulí jako v Sarajevu. Přesně tolikrát vystřelil v hlavním městě Bosny a Hercegoviny bosenskosrbský separatista Gavrilo Princip na následníka rakouského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho choť Žofii Chotkovou. Jejich smrt znamenala začátek první světové války. Co by se ale stalo, kdyby k atentátu nedošlo? Americký politolog Richard Ned Lebow se domnívá, že dnešní svět by byl k nepoznání. Žádná světová válka by vedla k federalizaci Rakouska-Uherska pod vedením císaře Františka Ferdinanda. Nedošlo by k drtivé porážce Německa a země by tak nebyla uvržena do bídy hospodářské krize natolik, aby zvolila Adolfa Hitlera. Nejspíše ani v Rusku by bez války nedošlo k vzestupu komunismu. Evropa nestižená dvěma válkami by se tak nejspíše stala globální velmocí namísto USA. Gavrilo Princip tak skutečně byl mužem, který formoval dějiny, bohužel nijak pěkné.
2) Japonsko by nezaútočilo na Pearl Harbor
Překvapivý útok Japonců na americkou základnu Pearl Harbor v prosinci roku 1941 znamenal vstup USA do druhé světové války jak na evropské, tak na tichomořské frontě. Kdyby k útoku nedošlo, Amerika by do války vzhledem k expanzivní agresi Japonska nejspíše minimálně v Tichomoří nepochybně vstoupila, jen později. Před útokem většina obyvatel ani zákonodárců další válečné angažmá nechtěla, Pearl Harbor ale vše změnil. Bez podobného impulsu by se veřejné a politické mínění obracelo mnohem obtížněji a pomaleji. Nacisté by bez americké pomoci byli v Evropě poraženi, nicméně za cenu toho, že hlavní osvoboditelskou mocností by byl Sovětský svaz. Hranice Železné opony by tak nesahala k Československu a NDR, ale mnohem dál na západ. S takto gigantickým impériem by touha po moci Stalina a jeho následovníků byla ještě větší a studená válka by nejspíše přerostla v třetí světovou válku. Tyto řádky bychom tak v roce 2018 možná vůbec nečetli.
3) Napoleon by nevyrazil na invazi do Ruska
Hitler se mohl poučit z chyb Napoleona Bonaparteho, jehož úspěšné tažení narazilo na ruskou zimu, ale neudělal to. Co kdyby se této osudové chyby ale nedopustil sám Napoleon? Na počátku 19. století byl malý Korsičan nejobávanějším vojevůdcem světa. Doslova si podmanil celou Evropu a vaz mu zlomilo právě tažení do Ruska v roce 1812, kde napoleonská vojska zdecimovaly místní podmínky. Celé tažení do Ruska přitom strategicky nedávalo smysl, Napoleon chtěl akorát dát za vyučenou ruskému caru Alexandrovi II. za nedodržování napoleonského obchodního embarga vůči Británii. Kdyby od svého záměru upustil, neskončil by v exilu na Svaté Heleně, ale spokojeně by dovládl císařství zabírajícímu prakticky celý evropský kontinent. Jestliže by o 100 let později došlo k vypuknutí první světové války, byla by to nejspíše válka jednotlivých národů Napoleonova impéria proti francouzské nadvládě.
4) Na Heydricha by nebyl spáchán atentát
Letos jsme si připomenuli 75 let od hrdinství československých výsadkářů, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čech a Morava Reinharda Heydricha. Co by se stalo, kdyby k operaci Anthropoid nedošlo nebo byla zmařena před samotným atentátem? V roce 1942 bylo již na Hitlerovi a jeho nejbližších spolupracovnících patrné, že jim dochází síly. Svou daň si vybírala i drogová závislost jak Hitlera, tak například Hermanna Göringa, jejichž rozhodování začalo pozbývat na racionalitě a připomínalo spíše myšlení psychopatů. O Heydrichovi se hovořilo jako o jednom z možných Hitlerových nástupců. Nesmírně inteligentní a talentovaný Heydrich byl obklopen elitními mladými špičkami SS a nebyl by pro něj problém v krajním případě ani moc od Hitlera převzít násilím. Pod jeho vedením by byla nacistická Třetí říše ještě ďábelštější. Během holocaustu by zemřelo mnohem více Židů a k likvidaci by se nejspíše přikročilo i u Slovanů, kterými Heydrich pohrdal. Německo by ve finále bylo poraženo, jen by válka trvala o nějaký ten rok déle a vyžádala by si mnohem více obětí.
5) Nedošlo by k útokům 11. září
Jestliže nějaká událost formovala dějiny 21. století, pak to byl teroristický útok 11. září 2001. Nálet teroristy unesených letadel do budov Světového obchodního centra, Pentagonu a pád letadla nad Pensylvánií světu naplno ukázal hrozbu islámského terorismu. Kdyby se útokům podařilo včas zabránit, islámský terorismus by stále existoval, nicméně v mnohem omezenější míře. Nedošlo by k americké invazi do Afghánistánu, Iráku a Libye, která měla za následek radikalizaci části tamních provládních jednotek a jejich přetransformování v Islámský stát. V regionu by nejspíše doposud panovaly diktatury pokračovatelů Saddáma Husajna a Muammara Kaddáfího, ale teroristé by působili spíše v roztroušených národnostních skupinkách, centrální hnutí jako ISIS by nemělo důvod vzniknout. Stejně tak by teroristům chyběla motivace k útokům na západní civilizaci, kterou jim 11. září dodalo. Nedošlo by ani ke zpřísnění protiteroristických opatření.
Zde se podívejte na věci, které vás ve škole v dějepise buď neučili vůbec nebo učili špatně.