Před třemi lety byla konečně po dlouhých 32 letech práce otevřena Dálnice D8. Stavět se tedy začalo v dubnu 1984 a provoz na posledním úseku D8 z Bílinky do Řehlovic byl slavnostně otevřen 17. prosince 2016. Zní to neuvěřitelně, ale na D8 se postupně vystřídalo 21 ministrů dopravy, kteří nedokázali s prací na D8 pohnout.
Dálnici D8 plánoval už Hitler
Historie dálnice D8 sahá historicky do dob takzvané Srbské cesty, která měla za úkol spojovat Prahu se Saskem a srbickou Lužicí. Tato cesta překonávala Krušné hory v místě takzvaného Nakléřovského průsmysku. Ve 20. století se však o dalniční trase mezi Dráždany a Prahou hovořilo poprvé v říjnu 1938 po uzavření Mnichovské dohody. Nacističtí němci tuto dálnici označovali v sudeto-německých plánech jako dálnici A72. Stavba dálnice však během druhé světové války ani nezačala, jelikož dostala přednost dálnice mezi Berlínem a Vídní.
Když v 50. a 60. letech začala v Československu silně narůstat doprava, začala vláda ČSSR přemýšlet nad rozvojem silniční a dálniční sítě v zemi. Proto se v roce 1966 rozhodlo o obnovení dálniční výstavby v obou zemích. V rámci nových plánů tak byl poprvé použit název dálnice D8, která měla spojit Československo s NDR.
V 80. letech minulého století se v rámci Ústeckého kraje velmi hojně těžilo hnědé uhlí. V plánu bylo například i rozšíření povrchového dolu v Chabařovicích směrem na sever a severozápad, čímž by byla zničena jediná silnice z Ústí nad Labem do Teplic. I proto se muselo jednat, a tak v dubnu 1984 začala přednostně 6,5letá stavba úseku z Řehlovic do Trmic, čímž v podstatě začala stavba D8. Po roce 1990 se rozhodlo o klasické stavbě dálnice D8 směrem z Prahy na sever Čech. Postupnými kroky v souladu s dopravní poptávkou se dalšího čtvrt století pokračovalo ve stavbě až do roku 2017.
Poslední fáze výstavby započala 6. listopadu 2007 a měla dle odhadů trvat do roku 2010. Tento odhad byl následně změněn na rok 2012 nebo 2013. V květnu 2012 tvrdilo ŘSD ČR, že bude dálnice dokončena v roce 2014. V červnu 2013 jsme se dočkali masivního sesuvu půdy na dálnici u Litochovic, což byla právě ta oblast, na kterou upozorňovalo sdružení Děti Země od poloviny devadesátých let. A tak musel stát vynaložit dalších 70 milionů korun na odtěžení sesuvu a odvodnění. V roce 2015 musel stát zaplatit dalších 400 milionů za sanaci tohoto území a až 17. prosince 2016 jsme se konečně dočkali slavnostního otevření D8. Kvůli problémům na prackovické estakádě a nestabilnímu podloží musely být následně provedeny dokončovací práce, které trvali ještě dalších 9 měsíců. Nakonec jsme to však dokázali.
Po solidních 32 letech konečně můžeme jet po dálnici z Německa do Prahy. Nutno podotknout, že během stavby dálnice D8 se v pozici ministra dopravy vystřídalo neuvěřitelných 21 lidí.
Podobné články
Komerční článekDoporučujeme
