Fidel Castro patřil pravděpodobně k nejznámějším diktátorům v novodobé historii. Castrova Kuba s Československem udržovala dlouhodobě dobré vztahy v rámci internacionalistické spolupráce, takže není divu, že Castro navštívil Prahu hned třikrát. Na oplátku na Kubu létala československá delegace v čele s papaláši, jako byl Gustáv Husák, Lubomír Štrougal nebo Milouš Jakeš.
Fidel Castro miloval ČSSR, Česko už ne
Fidel Castro by dnes býval oslavil 97. narozeniny. Česká republika na něj samozřejmě nikdy nezapomene, a to nejen kvůli dluhu ve výši 278 milionů USD, který nám v roce 2016 chtěla Kuba splatit rumem. Přesto však vztahy Kuby s Československem měly i díky Fidelu Castrovi velkou tradici, která započala jeho nástupem k moci v roce 1960.
Československo patřilo mezi podporovatele Castrova režimu v podstatě od začátku. Bez problémů jsme Kubě poskytovali půjčky, dodávali zbraně a odpouštěli splátky. V červnu 1972 navštívil Fidel Castro naši zemi poprvé. Na letišti ho kromě davu československých občanů přivítal i tehdejší generální tajemník KSČ Gustáv Husák, který ho kromě dvou polibků obdaroval i kulovnicí nebo bibliofilským výtiskem Fučíkových Reportáží psaných na oprátce ve španělském překladu, a to dokonce v kožené vazbě. Castro při poděkování poznamenal, že Fučík byl vždy příkladnou osobností pro kubánské revolucionáře. Následně Castro s delegací zavítal do Vysokých Tater, kde ulovil při honu dva kamzíky. Bohužel bylo zrovna deštivo, takže lov netrval příliš dlouhou dobu, a tak se společně s Husákem a Štrougalem zabavili například hraním stolního tenisu.
Kromě toho se Castro v Československu dočkal i nejvyššího vyznamenání – Řádu Bílého lva I. třídy s řetězem, a navíc si z naší země odvezl i čestný titul dr. honoris v oboru právních věd na UK. Nakonec tady strávil 6 dní. Poznamenal, že Československo je zajímavá země plná historie a kulturních hodnot, takže není reálné ji poznat za tak krátkou dobu. Není divu, že se Castro do Československa pak ještě dvakrát vrátil. Na oplátku přiletěl v roce 1973 Gustáv Husák na Kubu a v roce 1984 tam zavítal tehdejší předseda vlády Štrougal. V roce 1989 za Fidelem zamířila i delegace vedená Jakešem.
Po pádu komunismu se vztahy mezi Kubou a Československem rapidně zhoršily. Castrovi se nelíbila změna režimu a některé země bývalého východního bloku naopak vyjádřily nesouhlas s Castrovým komunismem. Například v roce 1990 došlo na velvyslanectví Československa na Kubě k přepadení agenty pod záminkou žádosti o azyl. Diplomaté byli drženi jako rukojmí a velvyslanectví bylo zničeno. Podobné akce se dočkala i velvyslanectví dalších států. Navíc byla zrušena a uzavřena kulturní centra Československa i Kuby, která existovala v obou zemích od začátku 60. let minulého století.
Další konflikt mezi Kubou a Českou republikou nastal v lednu 2001, když byl na Kubě zadržen poslanec Ivan Filip a bývalý studentský vůdce z listopadu 1989 Jan Bubeník. Kubánská policie tvrdila, že se měli sejít se zástupci kubánské opozice. Ve vězení byli drženi 4 týdny. Na Kubu musel přiletět i bývalý předseda Senátu Petr Pithart, který situaci řešil přímo s Fidelem.
Dodnes nám Kuba dluží přes 7 miliard korun z dob socialismu, které se rozhodla na konci roku 2016 splatit. Nedisponuje však penězi, a proto nám nabídla, že nám bude do země posílat rum, popřípadě léky, což je rozhodně velmi šlechetné, ale neproveditelné. Kolik by se dalo koupit kubánského rumu za 7 miliard? To opravdu nevíme, ale málo to nebude.
Podobné články
Jan StudničkaDoporučujeme
