Milý a laskavý kanibal

Karl Denke, německý sériový vrah, se narodil 11. února 1860 v pruském Münsterbergu, což je území dnešního Ziębice na území Polska. Tento vousatý podivín patří k nejhorším zločincům v historii našich sousedů. Měl totiž na svědomí životy desítek tuláků a bezdomovců. Karlovi se ve škole příliš nedařilo. Nebyl moc dobrým studentem a své vzdělání ukončil již ve dvanácti letech. Rozhodl se hledat své štěstí ve světě, a tak odešel sbírat zkušenosti v různých zaměstnáních. Ve svých pětadvaceti letech se ale vrátil domů kvůli smrti svého otce. Byla totiž zapotřebí vyřešit majetkové záležitosti mezi sourozenci. Starší bratr si ponechal rodinný statek, zatímco Karl dostal peníze, za které si mohl pořídit své vlastní hospodářství.

Karl se nejprve pokusil věnovat farmaření, ale příliš se mu nedařilo. Nakonec statek prodal a pořídil si dům v Münsterbergu, který se pro něj stal stálým zdrojem příjmu. Dům byl příliš velký, takže si ponechal jen malou část a zbytek začal pronajímat cizincům. Nájemníky neměl problém sehnat. Vždyť to byl oblíbený „tatíček Denke“. Nikdo z nájemníků si celých patnáct let nedokázal představit, že jejich domácí jen pár metrů od nich pojídá lidské maso. Vždyť byl známý svou zbožností, každou neděli hrál na varhany v kostele a při procesích dokonce nesl kříž.

Tři dny před Vánocemi roku 1924 uslyšel kočí Gabriel, jeden z nájemníků v domě, vzdálené volání o pomoc. Zdroj zvuku vedl k bytu Karla Denkeho, což vzbudilo Gabrielovu zvědavost, a tak se vydal zjistit, co se děje. Na schodech narazil na mladíka s krvácející hlavou. Šlo o bezdomovce Vincenze Olivera. Ten později policii sdělil, že se ho Denke pokusil zabít krumpáčem. Lékařské vyšetření potvrdilo, že zranění nemohlo být způsobeno nehodou. Policie proto Denkeho předvolala k výslechu. Přiznal, že se s Oliverem dostal do konfliktu, ale tvrdil, že jednal v rámci sebeobrany. Přesto byl zadržen a umístěn do cely, zatímco policie začala prohledávat jeho byt.

To, co našli, bylo zcela šokující. V dřevěném sudu se v soli konzervovaly kusy lidského masa a kůže. V hrncích objevili vařené maso, které bylo růžové a měkké. Zřejmě bylo připravené podle receptu „hýždě na smetanové omáčce à la Denke“. Našli také lidskou tlačenku, obsahující mimo jiné i části aorty. Na dvorku v kůlně objevili další sud plný vařených lidských kostí. Nechutné.

Není zcela jisté, zda Karl Denke vraždil pouze pro svůj pokřivený záměr nebo zda motivem byla i touha po zisku. Existují domněnky, že maso svých obětí vydával za vepřové a prodával ho dál. Podle Denkeho zápisníků nalezených v jeho bytě bylo zdokumentováno nejméně dvacet vražd. Analýza lidských ostatků však naznačovala, že jeho skutečný počet obětí mohl být až dvojnásobný. To vše se odehrálo během pouhých čtyř let. Panuje totiž vysoké podezření, že vraždit začal mnohem dříve, ale tyto zločiny nelze doložit, protože důkazy doslova snězeny.

mohlo by vás zajímat

Luis Garavito: Kolumbijský vrah, který se zapsal do Guinessovy knihy rekordů

Vyšetřovatelé se nikdy nedopátrali pravého důvodu jeho hrůzných činů. Je možné, že šlo o kombinaci finančního prospěchu, psychopatických sklonů a uspokojování nějaké zvrácené potřeby. Nic z toho však Denke nepřiznal ani nevysvětlil. Dva dny před Vánocemi 1924, kdy byl v cele předběžně zadržen, ho při večerní kontrole strážný našel oběšeného na vlastním kapesníku. Denkeho smrt tak navždy zapečetila mnoho otázek ohledně jeho motivů i celkového počtu obětí. Tento otřesný případ, jenž mohl být ve své době jedním z největších skandálů v Německu, postupně upadl do zapomnění. Oběti, jejichž přesný počet zůstává dodnes neznámý, nikdy nedosáhly spravedlnosti ani objasnění. Děsivý příběh Karla Denkeho tak zůstává temnou a neuzavřenou kapitolou v dějinách kriminalistiky.

Zdroje informací:

https://murderpedia.org/male.D/d/denke-karl.htm

https://criminalminds.fandom.com/wiki/Karl_Denke

https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Denke