6. „Za tu dobu jsem stihla dospět a zjistila jsem, že když vizualizuji a zobrazuji své obavy, velmi mi to pomáhá. Mohlio by to tedy využít i ostatní – aby si sami pomohli a dokázali se vyléčit.“
7. „Úzkosti nejsou vždy silné, intenzivní a strach nahánějící – ale jsou vždy někde nablízku.“
8. „Chtěla bych ukončit to stigma, které se váže k úzkostným poruchám. Že prý nejsou ‚stejné jako fyzické nemoci‘. I během nemoci jsou dny, kdy je to lepší. Ale mohou nastat i chvíle, kdy se např. člověk s chronickou bolestí zad nemůže ani hnout. A stejně tak já prožívám dny, kdy jsem absolutně paralizována panikou – a zkrátka nemůžu vůbec fungovat.“
9. Podle amerického výzkumu trpí úzkostnými poruchami někdy v průběhu života každý čtvrtý Američan. V Česku je toto číslo jen o nemálo nižší. Ale jen pětina těchto lidí cítí určité souznění a porozumění svých bližních a přátel se svým stavem.
10. I Němci podnikli několik výzkumů. Z jejich obyvatelstva úzkostmi trpí přibližně devět procent obyvatelstva, kteří zároveň nutně potřebují léčbu. Odhadem je ale nemocných lidí kolem 15%. Přičemž úzkostnými poruchami trpí dvojnásobně více žen než mužů.
11. „Bojím se žít, bojím se i zemřít. Co je to za směšnou existenci.“
Anketa
Víte, co je úzkostná porucha?
A tady máte 31 temných vizí geniálního polského umělce.