Ještě v šedesátých letech se šéf FBI J. Edgar Hoover nechal slyšet, že mafie ani žádný organizovaný zločin neexistuje. Byl však na velikém omylu. Světlo do tajemného mafiánského prostředí vnesl přesně před 58 lety svým svědectvím až Joe „Cago“ Valachi. Ten výměnou za nižší trest 9. září 1963 před americkým kongresem za přítomnosti televize i rozhlasu popsal strukturu, praktiky, rituály i zákony mafie, tak jak s nimi byl během svého života seznámen. Porušil tím omertu a celému světu odtajnil, jak vlastně americko-italská mafie, kterou on sám nazýval Cosa Nostra, funguje, a jak široké pole působnosti zaujímá.
Původem z Itálie
Joe Valachi se narodil 22. září roku 1904 v New Yorku v obvodu Brooklyn jako Joseph Michael Valachi. Jak je to u amerických mafiánů běžné, rodiče Valachiho byli italští imigranti – konkrétně Valachiho rodiče pocházeli z Neapole – opustili rodnou zem a rozhodli se vydat vstříc šťastnějším zítřkům do země příležitostí, do Ameriky.
Většina příběhů o členech americko-italské mafie začíná právě přesunem italských rodin do Spojených států. Stejné kořeny má i příběh Valachiho. Ten již v patnácti letech opustil školu a začal si přivydělávat na skládce odpadků, kde pracoval i jeho otec – do amerického snu měla tato skutečnost asi hodně daleko.
Netrvalo tedy dlouho a Valachi se připojil k místnímu gangu, který se zaměřoval na krádeže a loupeže, bylo mu tehdy teprve 18 let. 26. října roku 1923 byl Joe Valachi zatčen a poslán na devět měsíců do federální věznice, po jejímž propuštění se však „nenapravil“, ale naopak si vytvořil svůj vlastní gang.
Salvator Maranzano a Vito Genovese
Zvrat nastal mezi lety 1925 až 1928, když byl Joe Valachi již podruhé zavřen do vězení. Tentokrát mu byl trest ovšem alespoň k nějakému užitku, neboť zde navázal důležité kontakty s dalšími mafiány. Roku 1929 se seznámil s jedním z předních mafiánských bossů Salvatorem Maranzanou, do jehož organizace se zanedlouho také připojil. Jeho přezdívka zněla „Joe Cago“, původně „Cargo“ – od té doby byl znám jako Joe Cago Valachi. Dle hierarchie amerických mafiánských rodin disponoval nižší hodností, byl vojákem (soldier). Pro Maranzana pracoval až do jeho smrti v roce 1931.
Být vojákem v mafiánské rodině nebyla procházka růžovým sadem. Valachi se věnoval aktivitám jako loupeže, lichva, vydírání, obchod s drogami či vraždy na objednávku. Pracoval ale například také jako řidič. Následná etapa Valachiho života byla velice zapletená. Roku 1930 byl zastřelen Tom Reina, jenž stál nad zločineckým podsvětím v Bronxu. Vrahem byl pravděpodobně proslulý Vito Genovese, pro kterého roku 1931 začal Joe Valachi pracovat. Aby se cesty propletly definitivně, oženil se 18. září roku 1932 s dvaadvacetiletou dívkou jménem Mildred. Jednalo se o dceru zavražděného Toma Reina. Spolu s Mildred Reinovou měl Joe Valachi syna Donalda.
Mafiánská kariéra skončila pro Valachiho v roce 1959, kdy byl odsouzen za obchod s heroinem k 15 letům vězení. Byl poslán do věznice v Atlantě, kde se setkal s Vitem Genovesem, jenž byl odsouzen za stejný prohřešek. V únoru roku 1962 byl odsouzen znovu, a to ke 20 letům vězení, tentokrát ovšem za jiný delikt. Ve vězení stíhala Valachiho silná paranoia, ať už byla oprávněná či nikoli. Domníval se, že jej Vito Genovese chce vidět mrtvého, jelikož jej považuje za informátora. Často se stávalo, že Valachi odmítal jídlo ze strachu před otravou.
22. června roku 1962 došlo k nešťastné a děsivé události. Valachi napadl kovovou tyčí svého spoluvězně Johna Josepha Sauppa, o kterém si myslel, že jej přišel na objednávku zabít. Saupp dva dny po útoku zemřel. Navíc se jednalo o omyl, Valachi si Sauppa spletl s Joe Beckem. V souvislosti s tímto zločinem se rozběhl v roce 1963 soud, který za zabití Sauppa odsoudil Valachiho k trestu smrti. Ten ovšem usiloval o nižší trest, a tak se rozhodl spolupracovat s policií.
V šedesátých letech byla situace ještě víceméně taková, že se o mafii vlastně moc nemluvilo, nepsalo a obecně nevědělo. Bylo to zapříčiněno silnými vazbami mafiánských rodin na stát, tedy na policii, politiky a soudce. Ve veřejném prostoru panovala domněnka, že za danými zločiny stojí jednotlivci nebo malé skupiny zločinců. Nikdo nemohl v plném rozsahu tušit, že se jedná o rozsáhlou a organizovanou zločineckou síť, která sleduje své vlastní zájmy ve všech sférách života. Například až do onoho roku 1963 tvrdil šéf FBI J. Edgar Hoover, že mafie ani jiná podoba organizovaného zločinu neexistuje.
Cosa Nostra a porušení omerty
Vše změnil až Joe Valachi, který 9. září roku 1963 vystoupil se svým svědectvím před americkým kongresem – výslech trval několik dní a byl přenášen televizí i rozhlasem. Valachi ve svém proslovu detailně popsal strukturu i praktiky mafie, její rituály a zákony. Zmínil se například o zákonu vendetty, tedy krevní msty, nebo o zákonu omerty – zákonu o mlčení, který on sám v tu chvíli porušoval. Valachi dále jmenoval klíčové osoby, čímž veřejně objasnil, jak obrovský rozsah působnosti mafie měla. Italsko-americké organizace nazýval Cosa Nostra (naše věc) a připustil, že se pod jejich křídly zapletl do desítek vražd.
Díky Valachiho svědectví dosáhla policie v následujících letech mnohem vyšší efektivity při objasňování jednotlivých zločinů. Nicméně vzhledem k tomu, že Valachiho hodnost byla poměrně nízká, obsahovala jeho výpověď nepřesnosti i faktické chyby. Jednoduše z toho důvodu, že k některým informacím neměl Valachi přístup.
Po veřejném svědectví byl odvezen do vězení ve Washingtonu, kde začal psát své paměti a plánoval jejich vydání. Proti publikování knihy se však vyslovily zejména elity a známé osobnosti, kterým by se odtajněné informace zrovna nehodily. Byl mezi nimi například i zpěvák Frank Sinatra. Kniha byla však nakonec po dohodě vydána roku 1968 novinářem Peterem Massem pod názvem The Valachi Papers, roku 1987 pak vyšla s názvem Valachiho svědectví i v češtině. Joe Valachi trpěl ke konci života zdravotními problémy. Zemřel 3. dubna roku 1971 v texaské věznici na infarkt myokardu.
Zdroj: Britannica, Wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
