Pamatujete, jak jste naposledy odmítli jít do kina na film, protože pocházel s podivné země s jinou mentalitou a ještě navíc se v něm mluvilo jazykem, kterému nerozumíte? A pamatujete, že šlo o Parazita, který má nyní několik Oscarů? Tentokrát můžete být moudřejší a dát šanci výtečné temné finské romanci Psi nenosí kalhoty.
Kyslík je pro sraby
Vypadá to jako thriller, ale přitom je to sladkobolné, chvílemi komediální romantické drama o bytí a ztrátě. Nebo spíš o bytí poté, co něco/někoho ztratíte. Hlavnímu hrdinovi finského filmu Psi nenosí kalhoty Juhovi (Pekka Strang) se v jezeře tragicky utopí žena (Ester Geislerová). Tato traumatická událost, která se navíc odehraje před zraky jejich malé dcerky, Juhu neustále pronásleduje a znemožňuje mu navázat vztah s lidmi. Setkání s dominou Monou (Krista Kosonen) však všechno změní. Juha začne být závislý na dušení a Mona mu ho ráda dopřává. Nezacházejí však už příliš daleko do temného světa? A pokud ano, je to špatně?
Od 15. února můžete v našich kinech vidět snímek finského režiséra Jukka-Pekky Valkeapääy. Vsadíme se, že to jméno se vám četlo nesnadno - nebojte, nám taky. Během posledního oscarového klání, v němž překvapivě zvítězil jihokorejský hit Parazit, se hodně probíral vztah především amerického, ale tak nějak celkově západního publika k neanglicky mluveným snímkům. Sám režisér zmíněného snímku Džun-ho Pon v diskuzi poznamenal, že "jakmile člověk překoná centimetrovou linku titulků, otevřou se mu dveře k neskutečným filmům". A měl pravdu.
Ve světě vzniká velká spousta skvělých kousků, kterým nemusíme rozumět, a to nejen kvůli jazykové bariéře. Jde i o srozumitelnost kulturního a politického kontextu a o odlišnou mentalitu národa, který ten který konkrétní počin natočil. Seveřani, leč zároveň Evropani, jsou tak trochu jiní. Když žijete v místech, kde je půl roku tma a věčná zima, žijete v minimalismu a tlumených barvách, není divu, že hledíte na svět kolem sebe melancholicky, a i když s humorem, ten humor nemusí být pro každého stravitelný.
Kdyby příběh vztahu ovdovělého Juhy a sado-maso královny Mony točily jinde, bylo by z toho zřejmě kontroverzní drama plné sexu a zakázaných rozkoší. Valkeapää ovšem natočil úsměvný příběh s nádechem komedie o dvou vyděděncích, kteří k sobě najdou cestu přes zálibu, která většinové společnosti může přijít zvláštní. Je to o lásce a má to srdíčko, říkají recenze a snímek hodnotí vysokými 81 %. Připočtěte si k tomu českou stopu (kromě Ester Geislerové v malé roli se na počinu podílel také Michal Nejtek, který dělal filmu hudbu) a vyjde vám něco, co by vám v kině rozhodně nemělo utéct.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
