Druhá světová válka si jako nejkrvavější válečný konflikt v dějinách vyžádala desítky milionů obětí. Mezi ty nejznámější bezpochyby patří Anna Franková. Osud mladé židovské dívky žijící dva roky v tajné místnosti jednoho z amsterdamských domů, zná dnes celý svět díky deníku, který si během skrývání se před nacisty vedla. Co však už nikdo nezná, je jméno toho, kdo Annu Frankovou prozradil Gestapu a tím ji poslal na smrt.
Rodina Anny Frankové se skrývala v zadním traktu bezvýznamné budovy v Amsterdamu, kde sídlila firma Opekta zabývající se výrobou reklamních plakátů. O ukrývajících se židech vědelo jen několik málo zaměstnanců firmy, kteří rodině Frankových a později i rodině van Pelseových, která se do úkrytu přistehovala, pomáhali, nosili jim jídlo a informovali je o dění venku. 4. srpna 1944 do skrýše vtrhlo Gestapo a Annu Frankovou spolu s dalšími obyvateli úkrytu čekal transport do koncentračního tábora.
Okamžitému poslání do plynové komory v Osvětimi Anna Franková unikla jen díky tomu, že jí bylo několik týdnů před příjezdem do tábora 15 let, a byla tak zařazena k dospělým ženám na práci, a ne mezi děti, které byly rovnou po příjezdu popraveny. Byla to ovšem jen otázka času – Annin zdravotní stav se začal záhy prudce zhoršovat: nakazila se nejprve svrabem a po převozu do tábora Bergen-Belsen tyfem. Těsně před osvobozením tábora Anna Franková krátce po své sestře Margot v březnu 1945 umírá.
Po konci druhé světové války se vyšetřovatalé marně pokoušeli zjistit, kdo byl oním ‚informátorem‘, který zradil rodinu Frankových. Jenže marně – a totožnost zrádce je tudíž dodnes nevyřešenou historickou záhadou. Změnit by to relativně zanedlouho měla umělá inteligence a moderní technologie. Bývalý agent FBI, Vincent Pankoke, sestavil tým expertů, s nímž chce do 4. srpna 2019, tedy do dne 75. výročí zatčení Frankových, přijít na to, komu mladá dívka a její sestra a matka ‚vděčí‘ za svou krutou smrt v nacistickém lágru.
Pankoke jako šéf projektu na odhalení zrádce Anny Frankové uvádí, že umělá inteligence by měla pečlivě analyzovat digitalizované policejní záznamy, zápisy ze schůzek s informátory Gestapa a seznamy spolupracovníků nacistů a veškeré údaje vizualizovat a zařazovat do souvislostí. Tak by mělo dojít k odhalení spojitostí a vodítek, kterých si doposud nikdo nevšiml. Podezřelých osob je zhruba třicet.
Ovšem i kdyby se povedlo odhalit skutečného viníka, výsledek nebude mít víceméně žádnou relevanci. Zločin je již promlčen a pachatel je s největší pravděpodobností po smrti. Přesto by ale došlo alespoň k vyřešení historické otázky, která už přes 70 let trápí badatele.
A na závěr se ještě podívejte, proč Umělá inteligence je klíčem k budoucnosti. Bohužel ji ale ještě neumíme moc ovládat.