Křivoklát patří bezpochyby mezi jednu z našich nejznámějších památek. Tento hrad je jedním z nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Jeho počátky sahají až do 12. století a za doby husitských válek střežily jeho zdi české korunovační klenoty. Oblíbili si ho čeští panovníci, rozkvět mu zajistili poslední šlechtičtí majitelé, knížata z Fürstenbergu. Díky nim se hrad zmátořil i z posledního požáru, ke kterému došlo před 197 lety.
Zažil slávu, ale i požáry a spáleniště
Rozsáhlý hradní komplex byl vystavěn za panování Přemysla Otakara II. Velmi často na něm již v dětství a posléze v dospělosti pobýval Karel IV. Výrazné stavební úpravy pak realizoval Václav IV. Křivoklát ale velkoryse dobudoval král Vladislav Jagellonský. Hrad však nezažil jen dobu, kdy vzkvétal. Několikrát ho v průběhu staletí poničily požáry, přičemž k tomu poslednímu velkému došlo 18. srpna 1826. Vypukl tehdy v bytě správce a stačily pouhé tři hodiny k tomu, aby oheň napáchal škody, které se odstraňovaly sto let. To, že se Křivoklát dočkal rozsáhlé rekonstrukce, byla velká zásluha posledních šlechtických majitelů, osvícených knížat z Fürstenbergu. Na obnově se podíleli tehdejší věhlasní architekti Josef Mocker a Kamil Hilbert a rekonstrukce byla dokončena ve dvacátých letech 20. století.
Knížata z Fürstenbergu jsou s Křivoklátem pevně spjata. Je to jeden z nejstarších aristokratických rodů v Evropě a na Křivoklátsku působil skoro dvě stě let. Roku 1733 panství získal sňatkem Josef Vilém z Fürstenbergu s dědičkou Křivoklátska Marií Annou z Valdštejna. Vše se změnilo až roku 1929, kdy Maximilián Egon III. z Fürstenbergu prodal podstatnou část panství, a to včetně hradu Křivoklátu za necelých 120 milionů korun československému státu. Nebylo to ale jediné sídlo, které Fürstenbergové státu prodali. Již v roce 1919 přistoupil Maximilián Egon III. na prodej zámku v Lánech. Zámek se poté stal letním sídlem prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Prezidentským zámkem jsou Lány dodnes.
A co bylo důvodem prodeje? Maximiliána Egona III. přiměla k prodeji Křivoklátska atmosféra v nově vzniklém Československu. Veřejnost nebyla šlechtě příliš nakloněná, vládla vůči ní atmosféra značně nepřátelská. Zdrcující byla také výše takzvané popřevratové dávky, která spolu s dalšími poplatky činila více než šedesát milionů korun. O zbývající část svého majetku na Křivoklátsku přišli Fürstenbergové při konfiskaci v roce 1945.
Osvícená šlechta existovala
I tak se ale na tyto majitele křivoklátského panství vzpomíná jako na éru, která patří v jeho dějinách k těm nejšťastnějším. Osvícení Fürstenbergové zde zavedli systematické lesní i polní hospodářství, rozvíjeli průmyslovou výrobu, zakládali nové hospodářské dvory a vesnice, významnou měrou přispěli i ke zlepšení hmotných poměrů a růstu vzdělanosti zdejšího obyvatelstva. Nejvýznamnějšími představiteli křivoklátských Fürstenbergů byli kníže Karel Egon I. (1729–1787) a kníže Karel Egon II. (1796–1854).
Kníže Karel Egon I. z Fürstenbergu proslul v očích veřejnosti pro své humanitní smýšlení jako „žebrácký advokát“. Na svém panství vydržoval čtyři školy a jedenáct dalších pak finančně podporoval. A má na svém kontě i jedno prvenství – založil první soukromou hospodářskou školu v Rakousku-Uhersku. Na svém hospodářském dvoře v Podmoklech zrušil v roce 1779 robotu, a to o téměř sedmdesát let dříve, než k tomu došlo v celém království. Tento svůj velmi revoluční a pokrokový čin odůvodnil slovy: „Karabáč nepatří na lidi a sotva na dobytek.“
Za jeho doby byl na křivoklátském panství, konkrétně v údolí potoka Lida u Podmokel, nalezen největší zlatý keltský poklad – 42,5 kilogramu zlatých mincí duhovek. Část pokladu kníže věnoval numismatickým kabinetům a muzeím v Evropě a část použil k výrobě pamětních mincí se svým portrétem.
A rozkvět Křivoklátska pokračoval i za Karla Egona II. z Fürstenbergu, kdy se dá hovořit o vrcholu tohoto osvíceného období. Kníže obratně těžil z přírodního bohatství svého panství – především obrovských zásob dřeva ve zdejších lesích a vydatných ložisek železné rudy – což mu umožnilo mimo jiné rozšířit panství o několik vesnic, vybudovat síť kvalitních silnic a v neposlední řadě investovat právě do nákladné obnovy požárem zničeného hradu Křivoklátu.
Součástí Fürstenbergovy politiky, směřující k zajištění trvalé prosperity panství, bylo i sociální zajištění knížecího personálu a podpora jeho vzdělanosti. Úctu, kterou si tento kníže osvícenou správou Křivoklátska vydobyl, vyjádřili po jeho smrti zaměstnanci panství ojedinělým způsobem – svému „chlebodárci, v celém okolí nezapomenutelnému“, věnovali monumentální, čtrnáct metrů vysoký pomník, který se nachází kousek od hradu.
Kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu přispěl svou podnikavostí také k objevu světoznámých křivoklátských nalezišť zkamenělin trilobitů. Objevitele nalezišť, francouzského inženýra Joachima Barrande, totiž na Křivoklátsko přivedla práce na stavbě koněspřežní železnice z Prahy do Plzně. Tu z velké části financoval právě kníže z Fürstenbergu. No, tento rod toho pro Křivoklát a jeho okolí, a vlastně nejen pro ně, udělal opravdu dost. To je bez debat.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
