Marc Dutroux zůstane již navždy ostudou belgické policie a ministerstva spravedlnosti. Kdyby se obě instituce netočily v nekonečném kruhu omylů a přehmatů, zřejmě by vrahovy oběti ještě žily. Bohužel se tak nestalo a dívky, které Dutroux unesl, čekalo hrozivé znásilňování, mučení a nakonec smrt.
Vrah, kterého policie ignorovala
Marc Dutroux, narozený 6. listopadu 1956, v letech 1995 a1996 unesl, mučil a sexuálně zneužíval šest dívek ve věku od osmi do devatenácti let. Po svém dopadení byl odsouzen na doživotí. Jeho manželka Michelle, která byla spolupachatelkou, dostala třicet let vězení, a v roce 2012 byla podmínečně propuštěna, navzdory protestům pozůstalých.
Kdo by to do něj tehdy řekl? Pocházel z učitelské rodiny, a ještě k tomu se stal zachráncem pětiletého chlapce, kterému hrozilo utonutí. Byl vyučený elektrikář, byl dvakrát ženatý a měl dvě děti. Úplně normální muž. Pak ale přicházejí na řadu psychiatři, kteří vidí to, co je ukryto za maskou normálnosti. Asociální osobnost se sadistickými sklony, která zoufale touží po tom, aby mohla někým manipulovat. A právě ona manipulace se neprojevovala pouze v jeho zločinném konání, ale i v běžném životě. V osmdesátých letech začal unášet mladé dívky, které následně zdrogoval a poté znásilnil. Když potřeboval peníze, neváhal přepadnout starší ženu, a to velmi brutálním způsobem. To mu v dubnu 1989 vyneslo třináct a půl roku vězení. Jenomže po třech letech byl propuštěn na podmínku za dobré chování. Vzhledem k jeho minulosti to byl zcela nelogický krok, který nikdo nechápal.
Propuštění podepsal ministr spravedlnosti Melchior Wathelet, který se později dokonce stal soudcem Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Když na jeho přehmat upozornila média, hájil se tím, že věznice jsou přeplněné a personálu je málo. Dutrouxovo propuštění však spíše připomínalo odškodnění za justiční omyl. Dostal plný invalidní důchod, ale to nebylo všechno, někde schrastil pět milionů franků, díky čemuž vlastnil několik domů a luxusních aut. Odkud ale ty peníze vzal? Zmanipuloval někoho ve svůj vlastní prospěch?
Psychiatři se důrazně postavili proti propuštění Marca Dutrouxe. Varovali soudce, že je časovanou bombou. Měli pravdu. Rok po jeho propuštění získala policie informace, že Dutroux buduje ve svém domě sklepní vězení pro unesené ženy. Detektivové však informaci ignorovali, považovali ji za nedůvěryhodnou a Dutroux tvrdil, že jen renovuje kanalizaci.
Tímto rozhodnutím belgická policie zpečetila osudy několika nevinných dívek. V červnu 1995 zmizely osmileté dívky Julie a Melissa, které Dutroux uvěznil ve sklepě svého domu v Marcinelle. Zneužíval je, mučil a trápil hladem i žízní. O měsíc později zmizely ze letoviska Ostende sedmnáctiletá An a devatenáctiletá Eefje. Policie je vedla jako pohřešované a dál se nezajímala, dokonce ignorovala dopis Dutrouxovy matky, která podezřívala svého syna.
Koncem roku 1995 provedli policisté u Dutrouxe domovní prohlídku kvůli podezření z krádeže auta. Uvnitř slyšeli slabé dívčí hlasy, ale spokojili se s vysvětlením, že to jsou děti hrající si na ulici. I přesto byl Dutroux uvězněn na tři měsíce. Když se vrátil, našel Julii a Melissu mrtvé. Jeho žena Michelle o dívkách věděla, ale nedala jim ani napít. Další zmizelou dívkou byla dvanáctiletá Sabine, která byla rovněž zařazena mezi pohřešované. Způsob vyšetřování se změnil až s čtrnáctiletou Laetitiou.
Belgická policie se probudila teprve poté, co zmizela Laetitia z veřejného koupaliště. Policisté začali hledat svědky a jeden mladík jim dokonce sdělil začáteční písmena SPZ z Dutrouxovy dodávky. Díky tomu ho dokázali spojit se zmizením dívek. Nicméně první prohlídky jeho domů byly bez výsledku. Teprve po dvou dnech ve vazbě Dutroux promluvil a zavedl policii do sklepních prostor. Tam objevili vyčerpanou Sabinu a Laetitii, a na dvorku našli hroby Julie a Melissy. Našli také pohřbeného Bernarda Weinstena, Dutrouxova přítele, který mu pomáhal s některými únosy. Když Dutroux zjistil, že Weinstein je hledán policií kvůli krádeži auta, rozhodl se konat. Nadopoval ho, zmrzačil mu genitálie a pak ho zaživa pohřbil.
Posledním dílkem hrůzného příběhu byly An a Eefje. Byly živé nebo mrtvé? Novináři spekulovali, že dívky byly prodány českým a slovenským kuplířům, ale obě země to vyvrátily. An a Eefje byly nakonec objeveny 3. září 1996 pod betonovou podlahou Dutrouxova domu v Jumetu. Jedna z dívek měla na hlavě plastový pytel a v ústech zbytky rohypnolu. Byla pohřbena zaživa. Policie také zadržela stovky pornografických snímků, často domácí výroby, na nichž figurovali samotný Dutroux. Část sbírky byla zadržena už při jeho zatčení za krádež auta, ale úřady je prozkoumaly až v roce 1999, dávno poté, co mohly něco změnit.
Dutroux požádal v říjnu 2019 o psychiatrické vyšetření, protože pokud by tři odborníci dospěli k závěru, že nebezpečí jeho opětovného zločinného chování je malé, mohl by být propuštěn. Nic z toho se ale nakonec díky pandemii Covid-19 nestalo.
Zdroje informací:
Podobné články
Doporučujeme
