Druhá nejčtenější kniha
Kniha Malleus maleficarum a její obsah inspirovaly historický román Václava Kaplického nazvaný Kladivo na čarodějnice. Tento román se stal předlohou pro slavný film stejného jména, který natočil Otakar Vávra. Ve filmu sledujeme, jak inkvizitor Boblig přijíždí do Šumperka prošetřit přestupek jedné žebračky, ale postupně zkonstruuje rozsáhlý proces. Nikdo není v bezpečí, protože Boblig zavětří možnost zisku a nehodlá se jí vzdát.
Když byl v roce 1486 ve Štrasburku vydán svazek Malleus maleficarum (česky Kladivo na čarodějnice), rychle se stal velmi vyhledávaným. Autoři, dominikáni Heinrich Kramer a Jakob Sprenger, v něm latinsky popsali teologický výklad různých temných sil, přičemž hlavním tématem byly čarodějnice. Kniha sloužila jako manuál, podrobně popisující údajné případy čarodějnictví, pověry a přesvědčení tehdejších lidí, a poskytovala návody, jak čarodějnice najít, zajmout a donutit je přiznat se pomocí promyšleného mučení. Ačkoli Kladivo na čarodějnice nesesadilo Bibli z jejího místa nejdůležitější knihy, ve své době se stalo druhou nejčtenější knihou. A to už něco znamená.
V knize Kladivo na čarodějnice se nachází mnoho „užitečných“ rad. Například se nedoporučuje mučit těhotné ženy; po porodu by se mělo počkat měsíc, než se na ně případně začne používat mučení. Nemocní lidé byli obvykle vyňati z okruhu podezřelých, avšak jedinci trpící psychickými poruchami zůstávali mezi hlavními podezřelými. To se vysvětlovalo jako práce satana.
V praxi tyto rady vedly k hrůzným praktikám. Bylo například doporučeno lití horkého oleje do podpaží či zapalování ohně pod chodidly podezřelých. Je známo, že jedna žena dokázala vydržet toto mučení bez projevu bolesti. Mučitelé jí polévali olejem, natahovali na skřipec a utrhli jí jeden prst na noze, avšak žádná bolest se neukázala. Tento jev byl interpretován jako důkaz její viny, protože bez pomoci ďábla by pravděpodobně takové mučení nevydržela.
Kladivo na čarodějnice se stalo průkopnickým dílem a svatým grálem inkvizičních procesů. Inspirovalo vznik mnoha dalších publikací, které zacházely ještě dál a jejich autoři s fanatickou zapáleností šířili nenávist vůči ženám, které označovali za zvrácené čarodějnice a nymfomanky. Tvrdili, že muži jsou odolní, zatímco ženy, popsané v Kladivu jako slabší bytosti, které jsou náchylné k tomu, aby podlehly různým ďábelským pokušením.
Zdroje informací:
https://www.britannica.com/topic/Malleus-maleficarum
https://library.wustl.edu/news/the-malleus-maleficarum-a-15th-century-treatise-on-witchcraft/