Letos je to už dvanáct let, co měl podle „odborníků“ z History Channelu skončit svět. Můžeme se bavit o tom, jestli náhodou neměli pravdu nebo jestli ten středoamerický indián, který trpěl dyslexií, nechtěl napsat rok 2022, ale… buďme v klidu. Nebyl to první konec světa. A určitě nebyl ani poslední.
O rok a půl dříve
Jmenoval se Robert L. FitzPatrick a byl to Američan, někdejší státní zaměstnanec. V roce 2011 mu bylo šedesát let a byl silně věřící. Tenkrát bohužel totálně spadl do řečí o tom, že nás v květnu 2011 čeká konec světa. Nebyla to úplně jeho vina, jen se podívejte na Facebook, jak hloupým dezinformacím propadají vaši příbuzní. Robert FitzPatrick byl jedním z prvních nebožáků, které internet posunul za hranici příčetnosti.
Stal se totiž obětí podvodu. Tenkrát si skupina bohatých televangelistů řekla, že nic nedonutí lidi posílat peníze víc než blížící se soudný den. Sám Robert poslal těmhle lidem nějakých sto tisíc dolarů. FitzPatrick jako správný křesťan věřil až do poslední chvíle. Hodinu před stanoveným časem, kdy se měla otevřít nebesa a přijmout ho na výsostech, stál s cedulí uprostřed Times Square. Sám, obklopen idioty, kteří se mu pošklebovali, a rozpačitě postávajícími novináři.
Osudná hodina nastala, pak uběhlo ještě pár minut… a samozřejmě se nestalo vůbec nic. Dav se začal nebohému Robertovi strašně smát, novináři se ho ptali, co teď bude dělat. „Půjdu umýt nádobí,“ řekl jim. Můžete si to najít na YouTube, je to taková dost hořkosladká podívaná. Jakože je to zábavné, ale je vám toho chudáka líto.
Doopravdy zábavný byl ale internet den předtím. Na Redditu a 4chanu se totiž sešla skupina lidí, která si řekla, že své věřící spoluobčany vytrollí. Takže v noci z 20. na 21. května ohromný počet lidí instaloval po městech kusy oblečení. Celé outfity, které vypadaly, jako by v nich někdo třeba seděl na lavičce a pak prostě zmizel a nechal své džíny, boty a mikinu za sebou. A křesťané šíleli, že proběhlo nanebevzetí a oni zůstali pozadu.
Konec světa
Tyhle konce světa nejsou v historii vůbec nic zvláštního. Některé jsou poměrně malé a komorní a věří jim jen malá sekta. Ty jsou poměrně časté a bohužel většinou končí nějakou strašnou tragédií. Jako třeba útok nervovým plynem na tokijské metro v roce 1995. Pak jsou větší, jako byl právě třeba příklad nebohého Roberta FitzPatricka. A pak jsou ty velké a masové.
V roce 992 například jistý francouzský mnich jménem Druthmar prohlásil, že v roce 1000, přesněji čtyřiadvacátého března o půlnoci, nastane soudný den. Tahle víra se během osmi let tak vžila, že se ve velké části Evropy tu noc tisíce lidí přišly ukrýt do svých kostelů a vyčkávaly konce. Šlechta na poslední chvíli věnovala bohatství církvi, flaglenti se bičovali… a jako vždy se nic nestalo. Hádáme, že Druthmara pak nečekaly úplně příjemné dny.
Jenom zdokumentovaných konců světa jsou stovky. Wikipedie jich obsahuje sto dva a osmdesát. Mimořádně populární teorie byla, že počítače a internet nepřežijí přechod z roku 1999 na 2000, vyskytne se nějaký bug a odpálí všechny atomovky a vymaže všechna elektronická data. Možná si na to pamatujete, říkalo se tomu Y2k. Jako year 2000. To možná víte, nám pomalejším ta zkratka pár let trvala.
Mayský kalendář
Panika kolem konce mayského kalendáře byla jen jednou z dlouhé řady vyšilování kolem soudného dne. Vycházela z toho, že 21. prosincem 2012 končí po X staletích kalendář starých Mayů, protože… víte co. Nikdo na světě nechápal, jak funguje kalendář. Že když vám dojde, tak si pořídíte nový. Není to tak, že by to třeba VŠICHNI NA PLANETĚ dělali KAŽDÝ ROK.
Teorie nejrůznějších pseudoexpertů se pohybovaly od „duchovní obrody světa“ přes přepólování magnetického pole Země až po srážku s bájnou planetou Nibiru, kterou nikdy nikdo neviděl ani teleskopem. Protože byl ale tenhle mýtus tak rozšířený, dostalo se mu pokrytí ve spoustě médií a mohli se k tomu vyjádřit opravdoví odborníci, kteří horem dolem vysvětlovali, že se nic stát nemůže.
Respektive, kdykoli se může stát hromada naprosto katastrofických věcí, ale 21. prosinec nebyl o nic nebezpečnější než kterýkoli jiný den. iDnes tenkrát v online reportáži z probíhající apokalypsy napsal: „Podle vědců NASA začne kolem 9:30 našeho času v oblasti Tichého oceánu velké stmívání. Bude postupovat přes Čínu a Rusko a na území České republiky neodvratně dorazí kolem 16. hodiny. Zároveň se ochladí. Dočasný jev skončí zítra kolem osmé ráno a v klidnějších dobách se mu říká noc.“ Čisté zlato.
Nejhumornější na tom bylo, že si spousta lidí nezjistila, kdy přesně se to má stát. Podle všeho měl totiž konec světa udeřit někdy po poledni. Ale hromada lidí ještě večer v baru napjatě vyčkávala. Aspoň tak si to pamatuju já. To, že svět přežil, byl tenkrát celkem slušný důvod ke kalbě.
A jestli jste byli tenkrát na chlastání příliš mladí, nebojte. Armagedon je evidentně vždycky za rohem.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
