Meryl Streep stojí v posledních letech profesně rozkročená mezi dvěma polohami. Jedna existuje v muzikálech a komediích; jako by stárnoucí herečka chtěla dokázat, že „na to pořád má“. Ta druhá je umístěna ve světě (nejen konverzačních) dramat a reálně dokazuje, že na to herečka pořád má. Víceméně improvizovaná novinka Nechte je všechny mluvit patří do druhého šuplíku.
Meryl na výletní lodi
Meryl Streep patří k nejoceňovanějším, nejpopulárnějším a nejúspěšnějším herečkám své generace. Za dlouhá desetiletí, po která působí v Hollywoodu, se vypracovala od křehké krásky, často ztrápené temnou minulostí, případně ukrývající nečekané „drápky“, k rolím zkušených matek, nyní už i babiček, jež komentují dění kolem sebe a poučují mladší generace. Rovněž ale došla k partům v nejrůznějších muzikálech a ztřeštěných komediích, kterými jako kdyby dávala najevo, že na to pořád má. Především však dokázala, že je zkrátka Meryl Streep, herečka s velkým „H“. A tudíž si může diktovat, co chce.
To je naprosto legitimní. Přesto si ji divák více užije, když se zhostí úlohy zralé ženy; ideálně v konverzačním dramatu. Takovými kusy totiž herečka reálně dokazuje, že na to stále má a ono skotačení v divočinách si právě těmito party pomyslně vykupuje. Aktuálně tak koná v novince Stevena Soderbergha Nechte je všechny mluvit. Snímek lze od 11. ledna zhlédnout na HBO GO.
Streep, dosud nominovaná na neskutečných 21 Oscarů, ve filmu podle scénáře Deborah Eisenberg hraje spisovatelku Alice, která po získání Pulitzera pracuje na další knize. Hodlá tak činit na výletní plavbě luxusní lodí Queen Mary 2. Zde ji doprovází synovec, jenž pro ni zároveň pracuje jako asistent, a dvě přítelkyně z vysoké školy, s nimiž už ale ztratila kontakt. Ony přítelkyně hrají rovněž zasloužilé herečky Dianne Wiest a Candice Bergen, přičemž mezi Robertou - postava Bergen, a Alice visí jisté nevyřízené, nebo spíše vůbec nikdy nevyřčené křivdy.
Na palubě, z níž není kam utéct, se tedy odehrává drama, které jitří staré rány a mění životní směřování všech zúčastněných. Režisér Soderbergh dal svému hereckému ansámblu jen hrubě načrtnutý scénář a drtivá většina je tak zcela záměrně čistou improvizací. Podle členů štábu Soderbergh prostě jen seděl v kolečkovém křesle s kamerou v ruce a snímal, co se dělo. Meryl Streep měla za svou roli údajně dostat pouze symbolických 25 centů.
Už jen proto vypadá Nechte je všechny mluvit zajímavě. Zajímavě minimálně do té míry, že by se zvídavý divák neměl nechat odradit hodnocením na filmových serverech. Na ČSFD snímek totiž získal jen 58 %, ačkoliv relevantnější komentáře jej chválí. V zahraničí se dočkal o něco lepšího přijetí. I přesto například na Rotten Tomatoes film uspěl u kritiků, zatímco diváci jej ztrhali. U kousků s takto rozpolceným hodnocením ale víc než u jiných platí, že nejlepší je vytvořit si názor sám.
Faktem je, že Steven Soderbergh je svérázný režisér, jehož filmografie čítá řadu velmi rozdílných počinů a stojí za to ji sledovat. Na začátku kariéry překvapil alternativní i mainstreamovou scénu filmem Sex, lži a video. V roce 2001 útočil na Oscara za režii hned se dvěma filmy - s Erin Brokovich a Traffic - nadvládou gangů, aby jej obdržel díky druhému z nich. Přízeň diváků všude po světě si zíkal trilogií Dannyho parťáci a v roce 2020 o něm bylo po sérii méně výrazných filmů slyšet díky snímku z roku 2011. Příběh sci-fi filmu Nákaza totiž nápadně připomíná dosavadní vývoj kolem pandemie koronaviru.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
