Symbol nejhrubší vlastizrady
Zrada Karla Čurdy byla tím momentem, který vedl k následnému odhalení místa úkrytu těch, kteří atentát provedli nebo se na něm jiným způsobem podíleli. Přitom Čurda byl původně jedním z nich, i on byl v rámci operace Anthropoid vysazen nad Protektorátem Čechy a Morava. Bohužel, osud mu naplánoval jinou životní linii, on onemocněl, skryl se u své matky, kde se také o atentátu dozvěděl. Jeho matka a sestra na něj vyvíjeli psychický nátlak, každý den četli všichni o mrtvých a zatčených, a to Karel Čurda ve finále nevydržel a vyrazil na gestapo, kde doslova vyklopil vše, co věděl. Osudy skrývajících se parašutistů, ale také rodin, kteří jim s jejich úkolem pomáhali nebo je následně skrývali, byly zpečetěny. Na popravišti jich skončilo opravdu mnoho.
Šťastného konce se ale nedožil ani samotný zrádce. Odměnu, kterou mu gestapo slíbilo, nikdy v plné výši neviděl, změnil si jméno a nadále dělal Němcům konfidenta. Na svědomí měl v průběhu války ještě další nešťastníky, například členy paraskupiny Antimony, napomohl také zatčení vojáka Františka Pospíšila z operace Bivouac. Po válce byl sám zatčen a oběšen na Pankráci. Jeho žena, původem Němka, byla společně s jejich synem odsunuta do Rakouska. Karel Čurda je dodnes vnímaný jako jeden z výrazných symbolů toho nejhrubšího zrádcovství.
Statečná to žena
Výsadkáři skutečně nebyli jediní, kteří byli nacisty v souvislosti s atentátem na Heydricha zavražděni. Už jste si u nás mohli přečíst i o MUDr. Břetislavu Lyčkovi nebo o sourozencích Jánských. Další statečnou ženou – lékařkou, která za to, že nechtěla porušit Hippokratovu přísahu, zaplatila životem, byla MUDr. Milada Frantová.
Manželé MUDr. Milada Frantová a doc. MUDr. Jiří Franta byli členy odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Paní doktorka měla soukromou oční ordinaci, a to na pražském Újezdě, tedy na dobré adrese, jak by se tehdy řeklo. A vlastně i dnes. Její manžel měl k očnímu lékařství také blízko. Spadal mezi průkopníky biochemických vyšetření v oftalmologii a byl dokonce přednostou očního oddělení nemocnice v Hradci Králové. Patřil mezi vedoucí činitele PVVZ ve východních Čechách a za odbojovou činnost byl zatčen již v říjnu 1941.
Byla to právě doktorka Frantová, která na požádání MUDr. Soběslava Sobka a také penzionovaného ředitele brněnské Okresní nemocenské pojišťovny Jana Sonnevenda ošetřila Janu Kubišovi poraněné oko. Oba zmiňovaní patřili k těm, kteří lidem kolem operace Anthropoid pomáhali a i oni za to zaplatili později životem. Jan Sonnevenda byl předseda sboru starších pravoslavné církve a tím, kdo dohodl pro parašutisty úkryt v pravoslavném kostele v Resslově ulici.
Ale zpět k Miladě Frantové - ta svoji statečnost a odvahu prokazovala nejen bezprostředně po atentátu, ale i následně tím, že Jana Kubiše docházela kontrolovat i do krypty, kde se vojáci skrývali. Za to si vysloužila věznění v Terezíně a následně smrt v Mauthausenu 24. října 1942. Na popravu šla jako vůbec první pomocník parašutistů již v 8.30. Její manžel byl také zatčen. Nejprve byl vězněn v Hradci Králové, pak na Pankráci a v Terezíně. Dne 22. května 1942 byl převezen do Drážďan a později do věznice Moabit v Berlíně. Právě tam byl v květnu 1943 odsouzen k trestu smrti. Po rozsudku byl vězněn v Plötzensee a od října v káznici Brandenburg-Görden. Trest mu byl 24. ledna 1945 změněn na 12 let káznice. Bohužel pro něj bylo pozdě. Útrapy věznění se na jeho zdraví podepsaly tak, že 2. února 1945 zemřel.