Po krk

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se New York doslova topil v koňském trusu. V celém městě bylo nějakých sto tisíc koní a každý kůň dokázal denně vyprodukovat až dvacet kilo koblih. To jsou dva tisíce tun trusu za den. A nebyl to problém jenom New Yorku. Londýnské Timesy například v roce 1894 předpovídaly, že do padesáti let bude Londýn pohřbený pod dva a půl metru vysokou vrstvou koňských výkalů. Koně totiž tenkrát tahali a obstarávali všechno včetně veškeré dopravy, i té hromadné.

Proč o tom mluvíme? Protože dnes je to přesně sto čtyřicet osm let, co se v Praze instalovala první koněspřežná dráha, takzvaná koňka. Jednoduchý design, koňka fungovala stejně jako dnešní tramvaje, akorát ji tahali koně.

mohlo by vás zajímat

V Karlově mostě možná nejsou vejce, ale je v něm kus historie

Původně měla mít naše stověžatá matička koňku už v roce 1873, ale kvůli hospodářské krizi se akciovka Anglo-česká tramwayová společnost nikdy ke stavbě nedostala. Povolení ke stavbě nakonec dostal o dva roky později, v březnu 1875, belgický podnikatel Édouard Otlet. Z historických dokumentů víme, že se koleje pokládaly během pondělka a úterka 3. a 4. května téhož roku, během léta se dobudovala vozovna se stájemi a 23. září ve čtvrt na čtyři odpoledne za přítomnosti široké veřejnosti vyjela první koňka do pražských ulic.

To vám bylo slávy.

Íhahá!

První trať tak trochu kopírovala dnešní žlutou linku metra, vedla od v tu chvíli rozestavěného Národního divadla přes most Františka Josefa I. do Invalidovny v Karlíně. Postupně se budovaly další a další tratě. Už v roce 1884 měla Praha necelých dvacet kilometrů koněspřežných linek.

Mohly růst takhle rychle proto, že se nejprve pokládaly dřevěné koleje potažené plechem, které byly až později nahrazovány kovovými, to byl takzvaný vídeňský styl. Koňské tramvaje, nebo tramwaye, jak se tenkrát psalo, si to drandily rychlostí devět kilometrů v hodině od šesté ranní do desáté večerní. A linky mimochodem nebyly číslované, byly značeny barevnými čtverečky, které se po setmění podsvěcovaly.

Koňka v Praze ale neměla příliš dlouhého trvání. Správa města na Otletovu dráhu svalovala vinu za špatný stav ulic, neudržování kolejí a (samozřejmě) enormní množství trusu, se kterým se muselo město potýkat. Po řadě soudních sporů tedy nakonec celou koňku v létě 1889 odkoupily a během dvou let elektrifikovaly Elektrické podniky, protože v pražské aglomeraci už pár let električky jezdily a nemělo smysl, aby v centru tahali vozy koně jako za středověku, že.

GALERIE Koněspřežná dráha

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

Poslední koněspřežná tramway vedla přes Karlův most, protože nikdo nechtěl vést přes tuhle pražskou památku elektrické vedení. V roce 1905 ale František Křižík instaloval na most takzvaný spodní přívod elektrického proudu. Design velice moderní a bohužel velice poruchový, takže byl po pár letech nahrazen autobusem, a i tahle linka byla nakonec zrušena.

Praha a svět tak byly od koňského trusu volné a koblihová apokalypsa se nekonala.