Přesně před dvěma lety oznámila Česká televize, že zemřela Kamila Moučková, v podstatě legenda Československé televize a následně disentu. Moučková byla zároveň chartistka a také trpěla všemi těmi podivnůstkami, kterými české celebrity trpí. Její život vypadal jako televizní, ne-li přímo filmový příběh.
Teď jsi komunistka, nemáš zač
Kamila se narodila v dubnu 1928, bylo jí jedenáct, když začala druhá světová válka. Už od dětství chtěla hrát, takže během nácti koketovala s divadlem, jak jen to za války šlo. A po porážce nacistů se do toho vrhla naplno. A když říkáme naplno, tak myslíme naplno. Už ve čtyřicátém sedmém se stihla za jednoho svého hereckého kolegu vdát, otěhotnět a o dva roky později rozvést.
V dospělosti se taky stala členkou Komunistické strany Československa. Její otec byl totiž poměrně vysoce postavený funkcionář. Moučková vzpomínala, jak jednou „tatínek přišel domů, položil přede mě červenou knížečku“ a ona byla ve straně. Nějaká velká láska k režimu tam sice nepanovala, ale rozhodně se tehdy nebránila.
V roce 1949 se pak konečně vydrala do médií a strávila sedm let jako hlasatelka v Československém rozhlase. A nakonec už vysněná televize, konkrétně hlasatelka zpravodajství. Moučková prý brala práci v televizi spíš jako hlasový projev, jako recitaci, a obsah nikdy moc neřešila. Proč taky? Byla naprostou hvězdou. První moderátorkou Televizních novin, které se začaly vysílat v roce 1957.
To všechno se změnilo v šedesátém osmém roce. Ten osudný srpnový den se Moučková dozvěděla o okupaci uprostřed noci a vyrazila do studia, kde vysílala až do chvíle, než ozbrojení sovětští vojáci napochodovali do studia. A další týden se pak podílela na nelegálním vysílání z Hloubětína.
KAMILA!
„Říkala jsem si: Mělas celej život řadu výhod, tak taky musíš něco udělat pro ten národ,“ vyprávěla Kamila Moučková před pár lety v pořadu České televize 13. komnata. Tím, co udělala během okupace, pochopitelně o všechny ty výhody přišla. Postupně byla odsunuta z obrazovek na dabing a nakonec v sedmdesátém roce vyhozena z Československé televize.
Postupně dělala prodavačku, kantýnskou i uklízečku, ale už byla součástí disentu. Byla jednou z prvních, kdo podepsal Chartu a v osmdesátém devátém roce se za skandování „KAMILA! KAMILA!“ objevila na balkoně Melantrichu. Prostě happy end.
V devadesátých letech se na pár let vrátila k moderování, zahrála si v několika pořadech, zúčastnila se natáčení mizerného filmu a natočila hudební album. Všechny ty věci, které stárnoucí celebrity dělají. Její smrt ohlásila Česká televize přesně před dvěma roky, bylo jí dvaadevadesát let.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
