Po letmém nahlédnutí do historických análů by se mohlo zdát, že ženy zastávaly ve starověkém Římě toliko role dcer na provdání, manželek a matek. Ostatně tehdejší právní úprava jim ani moc práv nedávala a možnost zapojit se do veřejného života byla prakticky nulová. Přesto ženy napomáhaly mistrně, leč skrytě formovat chod římských dějin. Zůstaly však mnohdy ve stínu svých manželů, slavných a opěvovaných císařů, senátorů či generálů.
1. První římská císařovna
Livia Drusilla se dožila požehnaného a na svou dobu značně nadprůměrného věku. Skonala v úctyhodných 87 letech, vysoký věk ale nebyl tím jediným, čeho se jí v Římě podařilo dosáhnout. Navíc byla v přímém vztahu se všemi císaři prvních 100 let trvání římského císařství. Z jejího manželství s Tiberiem Claudiem Neronem vzešel syn Tiberius, druhý císař římský. Než se jím však stal, stihla se Livia s Neronem rozvést a vzít si Augusta, prvního římského císaře, kterému byla manželkou po více než půlstoletí. Neměl to s ní ale vůbec lehké. Traduje se, že se všemožnými intrikami snažila prosazovat svého syna z prvního manželství na úkor císařových vlastních potomků. A nakonec zvítězila.
2. Legendární travička
Agrippina mladší byla pravnučkou Livie a zdá se, že toho po ní hodně podědila. Vzala si svého strýce, čtvrtého římského císaře Claudia, který sňatkem získal nevlastního syna Lucia z jejího prvního manželství. Claudius měl i vlastního syna, Britannika. Ten měl dědická práva, pozbýval však podpory Agrippiny. Té se podařilo zařídit, aby se po smrti Claudia stal císařem právě její vlastní syn, který je dnes znám jako císař Nero. Podle antických autorů za skonem Claudia stála právě Agrippina. Během prvních let vlády se Nero o svou matku dost ooíral později se rozhodl se jí zbavit. Zdatná intrikářka údajně několik pokusů o vraždu zdárně odrazila, ale nakonec podlehla.
3. Antická tragédie
Iulia Domna, manželka císaře Septima Severa, byla jednou z nejmocnějších osob své doby. Zatímco její manžel bojoval proti svým soupeřům a potlačoval vzpoury ve vzdálených koutech impéria, vládla říši ve skutečnosti ona. Zajímala se o kulturu i filosofii, její podoba zdobila mince. Poté, co Septimus Severus zemřel, ujali se vlády jejich synové, starší Caracalla a mladší Geta. Ač se je snažila usměrňovat, skončilo to tragédií; starší zavraždil toho mladšího. O několik let později byl zavražděn i druhý syn. Krátce na to byla tragédie dovršena, to když Iulia Domna spáchala sebevraždu.
4. Schopná regentka
Aelia Pulcheria, jedna z nevýraznější zástupkyň žen pozdní antiky, se narodila na sklonku 4. století našeho letopočtu jako dcera východořímského císaře Arcadia. Po smrti rodičů se ujala výchovy o dva roky mladšího bratra Theodosia, a když dovršila 15 let, stala se regentkou. Sice nebyla oficiálně císařovnou, ale její bratr se ukázal jako velmi slabý panovník a tak vládla místo něj. To samozřejmě nešlo déle než do jeho smrti. Kvůli svému pohlaví se sama stát císařovnou nemohla, vstoupila proto do manželství s Marcianem, který se později stal císařem.
aelia_pulcheria.jpg
Aelia Pulcheria (399 - 453) se dočkala i vyobrazení na římských mincích. (Foto: Wikimedia)
5. Příběh římské Popelky
Na rozdíl od výše jmenovaných se Theodora nenarodila do vysoké společnosti. Její otec byl cvičitel medvědů a ona sama po své matce herečkou, a tak trochu i prostitutkou. Pak ale došlo ke zvratu jako v Pretty Woman. Krásná a chudá Theodora potkala muže z vyšší společnosti, a to ne jen tak ledajakého, nýbrž přímo dědice trůnu Justiniána I. Navzdory právním obtížím i nevůli v císařské rodině se tato dvojice sezdala. Poté, co se Justinián I. stal císařem, ukázala se Theodora jako výborná císařovna. Podařilo se jí uchránit trůn svého manžela před povstáním a prosadila také zlepšení práv žen.
A tady si přečtěte o 16-ti slovech, která mají původ v antice, a nevěděli jste o tom.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
