Po sametové revoluci se Češi se Slováky museli dohodnout na tom, jak se bude jejich nový stát vlastně jmenovat. Název Československá federativní republika (ČSFR) byl pro mnohé nepřípustný. Mezi zákonodárci tak vypukl „názvový“ spor, který se úsměvně nazývá pomlčková válka. Vzhledem k tomu, že se celá debata nesla ve značně emocionálním duchu, naznačovala mezi lidmi začátek konce společného státu. A proč si to celé nepřipomenout.
Československo, nebo Česko-Slovensko?
O pomlčkové válce jste mohli slyšet poprvé někdy zhruba před 34 lety. Tehdy se Češi a Slováci mezi sebou rozkmotřili kvůli vhodnému názvu jejich společného demokratického státu, který se vzhledem ke změnám režimu měl přejmenovat. Název Československá federativní republika ani Česko-slovenská federatívna republika se nakonec neujal. Někomu se totiž nelíbila pomlčka, jinému zase slovenština. Spor nakonec skončil až po dlouhých měsících jednání, a to 20. dubna 1990, kdy byl schválen ústavní zákon o změně názvu státu na definitivní Českou a Slovenskou Federativní republiku. Co tomu ale všechno předcházelo?
Po pádu komunistického režimu byla spousta práce s budováním demokratického státu, a to na mnoha úrovních. Kromě zákonů byly velmi důležité i státní symboly a hlavně samotný název státu. Poprvé se o stanovení těchto důležitých věcí zmínil prezident Václav Havel ve svém projevu na prvním zasedání Federálního shromáždění dne 23. ledna roku 1990. Havel navrhoval prostý název Československá republika a myslel si, že vše bude bezproblémově schváleno. Jenže se spletl. Prezident se dozvěděl, že jeho návrh bude muset projít parlamentní procedurou, což vyvolalo mediální rozruch a spustila se obrovská celorepubliková debata. Zatímco některým českým občanům se zamlouval název Česko-slovenská federativní republika, tak Havel nakonec navrhoval název Česko-Slovenská republika. Slovákům se zase líbil název Česko-Slovenská federativní republika. Slovenští poslanci argumentovali pomlčkou a velkým „S“ tím, že se název Česko-Slovensko objevuje i v textu některých mezinárodních dohod a smluv. Tento název se prý navíc objevoval na poštovních známkách už v dobách první republiky, jenže ani tyto argumenty nedokázaly přesvědčit druhou stranu.
Pomlčka v názvu byla nakonec zamítnuta, protože se ukázalo, že znamená v češtině i ve slovenštině něco jiného. Zatímco Češi vnímají pomlčku jako rozdělovník, tak Slováci jako spojovník, takže každý národ vnímá pomlčku naprosto opačným způsobem. Navíc se ukázalo, že v češtině je název s pomlčkou a velkým „S“ gramaticky chybný, což také vzbuzovalo debatu ze strany lingvistů. Tímto způsobem probíhala diskuze zhruba čtvrt roku. 9. dubna 1990 se nakonec v rámci federálního shromáždění shodli Češi se Slováky na názvu Česká a Slovenská Federativní republika. I když také tento název si sám o sobě odporuje a pravopisně není tak úplně správně, tak se to našim poslancům zdálo jako nejrozumnější řešení.
Nový název Česká a Slovenská Federativní republika byl nakonec schválen na schůzi obou komor Federálního shromáždění dne 20. dubna 1990 ústavním zákonem a ústavním zákonem o státních symbolech. V platnost vstoupil o 3 dny později. Po tomto zdárném úspěchu spory mezi Čechy a Slováky neutichly, ale naopak pokračovaly dále. Není divu, že vše vyústilo 31. prosince 1992 rozpadem federace a vznikem samostatných republik.
Podobné články
Jan StudničkaDoporučujeme
