Vítejte v Dex klubu
Na fasádě Domu armády v Olomouci je dnes pamětní deska někdejšího ministra kultury, poslance Občanského fóra, ale také dramatika, režiséra a baviče Pavla Dostála. Muž, který proslul láskou k šálám i tím, že se tak moc kamarádil s Milošem Zemanem, že se navzájem oslovovali přezdívkou "Bimbo", se po revoluci vydal cestou aktivního politika, nelenil ale ani před ní. První kroky tímto směrem učinil v roce 1968, kdy do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy, což jen posílilo Dostálovu rozhořčenost z uzavření jeho Divadla experimentu, tzv. DEX-klubu. Ten se nacházel právě v adaptovaném sklepě Domu armády.
Dostál jej založil spolu s Jaroslavem Göblem v roce 1966 s myšlenkou vytvořit malý, nenápadný ostrůvek alespoň trochu svobodné zábavy. Večery v Dex klubu stály na hudebních vystoupeních, které duo Dostál - Göbl moderovali, součástí byli ale i čtení a recitály, kabaret nebo experimentální divadlo, občas se konaly filmové projekce. Prostor, který bychom dnes označili za dobový "safe space", se rychle stal populárním.
„Jednou se tam objevil Karel Kryl, že si přišel zazpívat. A my jsme se hned naježili, že na zpívání a na písničky jsme tam my dva," vzpomínal pro Český rozhlas na zlatou éru Dex klubu tamní skladatel Richard Pogoda, který napsal hudbu pro řadu Dostálových písňových textů, jež pak v Dex klubu společně prezentovali. "Karel vylezl na jeviště, ten stupínek byl opravdu malý, snad jen deset centimetrů, takže byl asi v naší výšce, a zazpíval Pietu a dvě písničky na ženská jména. My jsme srazili kufry a Pavel řekl: Zítra ti udělám program jako režisér," líčí Pogoda.
Kromě Kryla tu zpívala i "olomoucká Aretha Franklin" Hana Ulrychová, často sem jezdil Ivan Vyskočil se svým Nedivadlem, sem tam se objevil Miroslav Horníček, začínal tu Jaroslav Hutka.
Už v roce 1967 si straničtí cenzoři začali všímat, že kolem Dex klubu je nějak moc živo a veselo, a tak si oblíbené místo začala KSČ trochu hlídat. A pak přišel srpen 1968 a vpád vojsk Varšavské smlouvy. Dostál se souborem Experimentálního divadla objel celou republiku s provokativní hrou Výtečníci, která se mimo jiné strefovala do Sovětského svazu. To zapůsobilo jako rudý hadr, načež byl pod záminkou nutné adaptace administrativně zrušen.
Dostála to dopálilo. Začal se angažovat v protisovětském rozhlasovém vysílání olomouckého Rádia Ječmínek a organizoval řadu protestních akcí proti okupaci. V roce 1969 vystoupil z KSČ, jejímž členem byl od roku 1962, a roku 1971 mu byla zakázána veškerá umělecká činnost. Až do revoluce se pak živil na různých dělnických pozicích. Přímo listopad 1989 zažíval z Opavy.