To samé platí i u piva, které se může vařit z jednoho či více druhů sladu stejně jako z jednoho či více druhů obilí – jsou třeba i piva s podílem žita nebo pšenice. I když se pivo většinou vyrábí pouze z ječmene, neoznačuje se jako single-grain.

Mistrovství světa v ledním hokeji a pivo SAAZ Late chmelené za studena pouze jednou odrůdou. V obou případech jde o výjimečné události a počiny, navíc se konzumace piva velmi dobře snáší s konzumací hokejových zápasů. Kdo nevěří, ať vyzkouší.

Radek Kovanda 5.5.2016, 10:37

Co je hokejové mistrovství, ví kde kdo, co je pivo označované jako ležák (nebo ‚dvanáctka‘) asi taky, ale co je pivo SAAZ Late?

krusovice_saaz_late.jpg

V Krušovicích uvařili jeden SAAZ Late už loni, taky v době hokejového mistrovství, a jelikož se po něm jen zaprášilo, nedalo se nic dělat než uvařit po roce další várku. Ta letošní má 400 hektolitrů – což, jestli správně počítáme, je 80 tisíc velkých piv. Je to hodně, nebo málo? Složitá otázka. Inu na začátku čepování od pátku 6. května ho bude určitě ještě hodně...

Čepovat se bude ve vybraných hospodách, jejichž seznam najdete ZDE. Sázkou na jistotu jsou krušovické Šalandy – např. v Praze-Řepích, Hradci Králové, Rakovníku, Příbrami i Mladé Boleslavi. Vychutnat si tam můžete nejen SAAZ Late, ale samozřejmě i přenosy z hokejových zápasů Mistrovství světa IIHF 2016.

A ještě jedna věc, než přejdeme k pivu – na základě loňských zkušeností, kdy tohle pivo velmi zachutnalo nejen mužům, ale (kupodivu) i ženám, se doporučuje jeho konzumace, případně spojená se sledováním hokeje, po boku manželky, kamarádky, milenky, maminky... zkrátka nějaké ženy. Protože s ženami bývá všechno krásnější. Stejně jako některé ženy po pivu. Mimochodem, podle průzkumu společnosti Millward Brown sleduje lední hokej 85 % mužů a 66 % žen. Další spotřebitelský výzkum společnosti Perfect Crowd odhalil, že 81 % žen očekává, že je muž na mistrovství světa v hokeji vezme.

SAAZ Late – co je single-hop pivo?

V čem spočívá unikátnost tohoto piva, se dá vysvětlit na jiném nápoji vyráběném z obilného kvasu – na whisk(e)y. Některé z nich se označují jako single-malt (z jednoho sladu) nebo single-grain (z jednoho druhu obilí).

krusovice_saaz_late_bez_pozadi.jpg

To samé platí i u piva, které se může vařit z jednoho či více druhů sladu stejně jako z jednoho či více druhů obilí – jsou třeba i piva s podílem žita nebo pšenice. I když se pivo většinou vyrábí pouze z ječmene, neoznačuje se jako single-grain.

Jenže pivo, to není jen slad z obilí, ale také chmel. Jsou piva, u kterých sládci používají více chmelových odrůd, aby dosáhli požadovaného charakteru hořkosti v kombinaci s dalšími chutěmi a vůněmi. Na druhou stranu u jiných piv si z určitého důvodu vyberou pouze jednu odrůdu, kterou používají k vícenásobnému chmelení v průběhu procesu vaření i zrání. Čímž vznikne pivo, jež bychom mohli označit jako single-hop, tedy „jednochmelové“. A to je právě případ krušovického dvanáctistupňového ležáku SAAZ Late.

SAAZ Late je odrůda chmele, u níž jistě sami rozšifrujete alespoň obecné informace již z jejího názvu: SAAZ je německé jméno pro Žatec, Late je anglický termín pro „pozdní“. Tuhle odrůdu vyšlechtili v Chmelařském institutu v Žatci, ve spolupráci s nímž pak sládci z Krušovic tohle světlé pivo vyrobili.

havrda.jpg

Michal Havrda, sládek krušovického pivovaru, s půllitrem za studena chmeleného ležáku SAAZ Late

Tahle speciální limitovaná pivní edice ovšem není první a jediný „single-hop“ počin krušovického pivovaru, letos je to již druhé podobné sezonní pivo z jedné odrůdy chmele. Prvním unikátem byl Kazbek, jehož první várka byla uvařena v prosinci loňského roku. Na podzim se již chystá další specialita – pivo chmelené žateckou odrůdou Harmonie.

Svoji osobitost, příjemnou chmelovou vůni a chuť však získává tento ležák nejen díky použití specifické odrůdy pozdního žateckého chmele, ale také díky technologii tzv. studeného chmelení. Chmel se v tomto případě přidává jak ve varně, tak později do ležáckých tanků.

„Většina chmelových silic, tedy látek odpovědných za chmelové aroma, vytěká během vaření mladiny a do hotového piva se pak dostává pouze jejich stopové množství. U běžných piv je proto chmelové aroma velmi slabé, až nerozeznatelné. Při studeném chmelení se během ležení aromatické látky z chmele dále uvolňují, čímž se v hotovém pivu docílí výrazné chmelové vůně,“ vysvětluje práci celého výrobního týmu sládek Michal Havrda z Královského pivovaru Krušovice.

Jinak se tento „hokejový ležák“ vařil zcela klasicky, tedy tradičním způsobem na dva rmuty, výsledná mladina kvasila za nízkých teplot a finální „mladé pivo“ pak dozrávalo za ještě nižších teplot v ležáckých tancích. Díky tomu vznikl poctivý český ležák s pěti procenty alkoholu a nezaměnitelným chuťovým charakterem, navíc ale s šikovně vylepšenou hořkostí.