Tajný vládní kryt
Přestože vnímáme metro jako moderní záležitost… nebo minimálně relativně moderní záležitost, myšlenka na jeho zřízení sahá až do konce devatenáctého století, kdy s plány na zřízení podzemního dopravního systému přišel pražský obchodník Ladislav Rott. V tomhle prazákladu to ani nemělo být metro, ale systém podzemních tramvají.
A tahle myšlenka na podzemní tramvaje zůstala v Pražanech zakotvená. Jak za monarchie, a později i za první republiky, se návrhy na stavbu pořád objevovaly, nejčastěji v drobných úpravách. Většina tras nicméně hrubě kopírovala áčko, béčko a céčko, tak jak je známe dnes, plus minus jedna trasa.
Nakonec se s reálným plánováním začalo až před druhou světovou válkou, ale náckové rozhodně neměli chuť za velké peníze zvelebovat Prahu, takže šel projekt zase k ledu. V padesátých letech se mělo začít s budováním znovu, ale sociálně i ekonomicky vyčerpaná země neměla peníze ani energii na tak mamutí projekt. Minimálně to navenek tvrdila!
Na Klárově totiž mezi lety 1952 a 1960 vyrostl podzemní prostor, o kterém si dodnes nejsou historici jisti, k čemu měl přesně sloužit. Vypadá to, že začal jako první stanice metra, ale skončil jako bezpečnostní kryt pro pohlaváře minulého režimu. Fascinující je, že kryt byl držen v tajnosti až do roku 2002, kdy ho odhalily povodně.
Nápomocní soudruzi
V polovině šedesátých let už byla dopravní situace v Praze naprosto zoufalá a přeplněným tramvajím bylo třeba výrazně odlehčit, takže magistrát dal zelenou projektu podzemní dopravy. A přestože se už od padesátých let mluvilo o tom, jak moc by bylo špatně, kdyby se Praha rozhodla jít se systémem podzemních tramvají, přesně to byl projekt, který nakonec zvítězil. A 15. března 1967 se začalo budovat.
Vidíte, magistrát byl vždycky napřesdržku. Až na přelomu jara a léta 1968 pozvaní experti ze Sovětského svazu poukázali na to, že stavět systém pro podzemní tramvaje je naprostá hovadina, a doporučili postavit koleje pro opravdové metro. V moskevském stylu. Dobrá rada od soudruhů ze SSSR. Škoda, že se zapomněli zmínit, že se zastaví o pár měsíců později i s tanky.
Přestože mělo být hotovo už v sedmdesátém roce, konec byl nejdřív posunut na dvaasedmdesátý a následně na červen 1974. Tenhle termín se ale podařilo Praze předehnat o celých… několik týdnů, takže tehdy mohl Gustav Husák slavnostně otvírat metro na výročí konce války.
Normalizace byla v plném proudu. Nově i v podzemí.