Přesně před 100 lety, dne 28. června 1919, byla mezi vítěznými státy první světové války a poraženými podepsána Versailleská mírová smlouva, na základě které musela Německá říše postoupit zhruba sedminu své předválečné rozlohy okolním zemím. Původce konfliktu měl být přísně potrestán a současně měl být vybudován nový systém, který by opakovaní podobných zvěrstev zabránil. Jenomže neuplynulo ani 20 let a svět se topil v krvi a utrpení znovu.

Václav Roman 28.6.2019, 10:03

Poválečné dohadování

Mírová konference o poválečném uspořádání Evropy byla zahájena 18. ledna 1919 v Paříži, přesně 48 let poté, co bylo v Zrcadlovém sále na zámku ve Versailles vyhlášeno Německé císařství. Německá armáda měla během prusko-francouzké války, která probíhala v letech 1870 – 1871, měla na tomto zámku dočasné hlavní sídlo. Ve stejném sále, kde Německé císařství vzniklo, dostalo na konci června 1919 tvrdou ránu v podobě Versailleské smlouvy.

K podepsání důležitého dokumentu došlo přesně pět let od sarajevského atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este.

Historický záznam. Co se dělo 28. června 1919?

Tvrdé podmínky pro poražené

Smlouva stanovila, že Německá říše a její spojenci jsou zodpovědní za válečné škody a ztráty, které utrpěly státy Dohody. Nebyla v ní stanovená přesná výše válečných reparací, ale zahrnovala seznam zemí, kterým mají být vyplaceny. Výše reparačních dávek byla vyčíslena až v roce 1921. Poražené Německo mělo zaplatit během 42 let celkem 226 miliard marek ve zlatě, což byla suma která převyšovala možnosti zdecimované ekonomiky a později byla snížena na 132 miliard.

Opatření, která se týkala německé armády by se dala považovat za likvidační. Počet mužů v armádě nesměl překročit 100 tisíc, navíc byla zrušena všeobecná branná povinnost i vojenské školy. Němci nemohli mít tanky, ponorky ani letadla.

Velmi citelně pak Německou říši zasáhlo, že se musela vzdát svých zámořských kolonií, které převzala nově vzniklá Společnost národů a musela postoupit část svého území okolním státům. Například Francii bylo předáno Alsasko-Lotrinsko, kde žilo v roce 1905 přes 1,8 milionů lidí. Další území připadlo ve prospěch Belgie, Dánska, Polska a také Československa, ke kterému bylo připojeno Hlučínsko s jeho bezmála 50 tisíci obyvateli. Celkem se jednalo přibližně o sedminu předválečné rozlohy Německého císařství, kde žilo asi 10 % jeho obyvatelstva. Miliony lidí, aniž se přestěhovaly, se rázem ocitly na území jiného státního útvaru.

K tomu byla na začátku 20. let dvacátého století německá ekonomika značně ochromena a zemi zachvátila mohutnou silou hyperinflace, která po sobě zanechala obrovskou spoušť. Nejvíce dopadla na střední třídu, kterou připravila o finanční úspory. Z neutěšené hospodářské situace a nespokojenosti začal těžit Adolf Hitler, který dokázal zfanatizovat německou společnost.

GALERIE Jak a kde se podepisovala Versailleská mírová smlouva