Nejdůležitější ulice Československa

V Paříži je jedna poměrně rušná ulice, jmenuje se Bonapartova, podle francouzského císaře. Rue Bonaparte. Na čísle 18 tam sídlí český konzulát a v předním traktu zase najdete České centrum. Ty instituce tam nesídlí náhodou. Na Rue Bonaparte 18 totiž v roce 1916 vznikla Československá národní rada. V jejím předsednictvu byly všechny vedoucí postavy tehdejšího československého protirakouského odboje. Hlavní šéf byl pochopitelně Masaryk, tajemníka dělal Beneš a místopředsedy byli Josef Dürich a Milan Rastislav Štefánik.

Taková zajímavost, Edvard Beneš si prosadil do názvu slovo „československá“, zatímco Štefánik byl jenom pro „česká“.

Jak první světová válka postupovala ke svému vrcholu, měli budoucí zakladatelé svobodného Československa čím dál tím víc práce. Štefánik jako vysoká šajba organizoval legie téměř po celé Evropě, Beneš se s lehkostí sobě vlastní „poflakoval“ po kanclech všech důležitých politiků západní Evropy a dělal zákulisní politiku a Masaryk lítal od čerta k ďáblu po celém světě a vzal si na starost Spojené státy.

mohlo by vás zajímat

Štefánik a jeho neobjasněná smrt: Podle jedné z konspiračních teorií ho nechal zavraždit Edvard Beneš

Rada vydávala tiskoviny v češtině i francouzštině, chlapcům se podařilo vydupat si československou armádu, která podléhala přímo jim, a díky neúnavné několikaleté práci nakonec byla uznána vládami všech důležitých hráčů. Francie, Velké Británie, Spojených států, dokonce Japonska, které mělo být důležité proto, že se přes něj stahovaly legie z Ruska.

V září 1918 měla Československá národní rada na své straně všechny, které potřebovala.

Konečně

Rakousko-Uhersko bylo na kusy a už nebylo potřeba hrát si na schovávanou. Proto se 14. října 1918, tedy na den před sto třemi lety, Československá národní rada změnila na prozatímní československou vládu. To se mimochodem stalo na Bonapartově čísle 34, jenom pár domů od místa, kde vznikla Rada.

„Prozatímní“ bylo klíčové slovo. Všichni věděli, že jde jenom o to, aby existoval oficiální orgán, který předá moc do rukou regulérní vlády. Proto měla tahle sestava jenom tři členy. Masaryk byl premiérem a ministrem financí, Beneš měl pod sebou vnitro a zahraničí a Štefánik byl jako hlavní badass skupiny ministrem války.

Fakticky vzato prozatímní vláda existovala už od září, ale 14. října to Edvard Beneš vyhlásil veřejně. Do karet mu totiž hrálo i to, že čeští poslanci Říšské rady, což byla habsburská verze parlamentu, odmítli nadále s Rakouskem jednat s tím, že všechny dotazy ohledně Česka a Slovenska se teď mají směřovat na Rue Bonaparte. Tam jsou takoví tři sympatičtí pánové a ti vám rádi odpoví na všechny vaše otázky.

GALERIE Prozatímní vláda

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

V Praze mezitím nově vzniklý Národní výbor československý vyhlásil nezávislost, napsal první zákony a 28. října se mohlo začít slavit. Prozatímní vláda tak existovala pouze měsíc, 14. listopadu totiž z výboru vzniklé Revoluční národní shromáždění zvolilo Masaryka prezidentem a vložilo moc do rukou první československé vládě.

Štefánik tragicky zahynul při návratu do vlasti a Masaryk slavně dorazil až v prosinci 1918. Údajně byl vždycky trochu pobaven oslavami 28. října a rád se jich účastnil, ale osobně s Benešem slavili o několik dní dřív. V den, kdy vyhráli. Ne v den, kdy se to propálilo Pražanům.