Francouzská značka Chanel je dnes jedním z nejvýznamnějších módních impérií a symbolem kvality a luxusu. Těší se nesmírné popularitě ve vyšších kruzích a ty ženy a dívky, které nepatří mezi společenskou smetánku, sní o tom, že i ony si jednou pořídí šaty, šperky, kabelku nebo parfém od legendární značky. Cesta ke slávě značky Chanel nicméně byla dlouhá a trnitá.
Vše začalo v roce 1909, kdy si mladá návrhářka Gabrielle Chanel přezdívaná Coco otevřela kloboučnictví v pařížském domě, který patřil jejímu tehdejšímu milenci Etiennu Balsanovi. Pro dívku z prostých poměrů to byli právě bohatí milenci, kteří jí uvedli do světa vysoké módy a v jejichž přítomnosti se mohla setkat s bohatými ženami a seznámit se i s módními trendy, kterými se společenská elita řídila. Coco měla jedinou ambici - stát se tou, která bude ostatním trendy určovat.
Po Balsanovi začala Coco Chanel udržovat poměr s bohatým hráčem pola Arthurem Capelem. Ten v ní viděl nejen talentovanou návrhářku, ale i zdatnou obchodnici, a proto jí finančně podporoval a její podnikání vzkvétalo. Kromě několika kloboučnictví si v roce 1913 mohla otevřít i krejčovství s vkusnou, ale praktickou ženskou sportovní módou. Během první světové války otevřela Coco Chanel první velký butik v Paříži poblíž hotelu Ritz. Její oblečení, zcela jiné než pompézní oděvy dam z konce 19. století, se okamžitě stalo hitem.
Po skončení první světové války se věhlas Coco Chanel rozšířil nejen po Francii, ale i po celé Evropě a Spojených státech. Módní magazín Harper´s Bazaar o oblečení značky Chanel napsal, že by mělo být na nákupním seznamu každé ženy. Byly to hlavně jednoduché střihy podtrhující ženskost a eleganci, které dopomohly značce Chanel k popularitě. V roce 1920 vytvořila Coco Chanel legendární kostýmek Chanel Suit se sakem doplněným o sukni, který od té doby neztrácí na popularitě a spolu s dalším kusem Coco Chanel navrženého oděvu - takzvanými malými černými šaty - tvoří dodnes nedílnou součást ženských šatníků.
V roce 1923 si Coco Chanel řekla, že by to chtělo něco víc, než jen šaty a doplňky k nim, a zadala parfumeristovi Ernestu Beauxovi, aby pro ní vytvořil parfém s vůní takovou jako její šaty - jednoduchou, ale nezapomenutelnou. Tak vznikl legendární Chanel č. 5, pojmenovaný podle čísla parfémového vzorku, který se Coco Chanel zamlouval nejvíce. Původně dávala lahvičku ke každým zakoupeným šatům, pak si ale uvědomila, že samotný parfém má obrovský potenciál. Kapitál k založení společnosti Parfums Chanel poskytl v roce 1924 finančník Pierre Wertheimer. Ten se následně stal nejen obchodním partnerem, ale i jedním z největších soků Coco Chanel.
Během druhé světové války byla Coco Chanel nucena uzavřít své butiky. Žila v hotelu se svým tehdejším německým přítelem, příslušníkem zpravodajské služby Hansem Güntherem von Dincklagem. Po vzestupu nacismu a okupaci Francie se pokusila převzít veškerý obchodní podíl ve společnosti Parfums Chanel, jehož většinu držel Wertheimer, který měl tu smůlu, že byl Židem. Toto převzetí ale nevyšlo a i díky němu a stýkání se s nacistickými důstojníky byla Coco Chanel po válce obviňována z kolaborace. Z Francie se musela odstěhovat do Švýcarska a čest jí zachránil fakt, že na popud nacistického zpravodajského generála Waltera Schellenberga odletěla do Anglie vyjednávat s Winstonem Churchillem možné podmínky uzavření míru.
Ani válečné události neutišily v Coco Chanel chuť navrhovat nové oblečení. Scházely jí ale peníze a tak musela opět začít jednat s nenáviděným Wertheimerem. Ten s ní sice vyrovnal účty z původní smlouvy z roku 1924 a vyplatil jí zisky za válečné období, nicméně další finanční spolupráce měla jednu podmínku. Tou byl podíl na vlastnictví a ziscích veškerých výrobků značky Chanel. Na to Coco přistoupila a mohla pokračovat v budování impéria.
V roce 1953 začala spolupracovat s klenotníkem Goosensem, který vytvořil různé variace perlových náhrdelníků k jednotlivým oděvům a v roce 1955 pak Coco Chanel představila legendární koženou kabelku na řetízkovém popruhu nazvanou 2.55. V šedesátých letech převzal obchodní podíly Wertheimerův syn Jacques a během jeho působení v roce 1971 ve svých 81 letech Coco Chanel umírá. Do poslední chvíle ale byla aktivní hlavní návrhářkou značky, jedním z posledních kousků, který stvořila, byly uniformy pro stevardky v první třídě letecké společnosti Olympic. Na místo Coco Chanel následně nastoupil návrhář Pierre Cardin.
Ke dnešní slávě dovedl značku vnuk Pierra Wertheimera Alain. Ten v roce 1983 přivedl jako hlavního návrháře Karla Lagerfelda a společně pomohly vybudovat exkluzivitu značky. Ta se díky jejich obchodní strategii prodává pouze ve specializovaných buticích vlastněných přímo značkou a v běžných obchodech věci od Chanel neseženete. I parfémy mají jen vybrané parfumerie. Butiky Chanel, kterých je po celém světě 310, se nachází vždy v nejluxusnějších obchodních čtvrtích velkých měst. V Praze ale zatím oficiální butik chybí. Závěrem pro zajímavost, roční obrat značky Chanel činí zhruba 130 miliard korun.
A zde jsou zajímavostí o ikonické královně modelingu Twiggy, která se stala v 60. letech symbolem krásy.