K čemu je takový křen dobrý a proč je rozdíl mezi tím, když někdo „kření“ a když „se kření“? Nebo v tom snad rozdíl není?
„Křen je nejštiplavějším kořením ze všech štiplavých.“ Tak praví wikipedie.
Křen pravděpodobně přišel ze západní Asie a do Evropy ho zavlekli Slované
Křen je vytrvalá rostlina s nezdolným kůlovým kořenem
Křen množíme výhradně vegetativně řízky (pizzou to asi moc nejde)
Křen je bohatým zdrojem vitamínu C a A
Křen je plný železa, hořčíku, draslíku, vápníku, fosforu a tiché zloby
Křen desinfikuje, protože obsahuje široké spektrum antibakteriálních a fytoncidních látek
Téměř totožná slovesa „křenit“ a „křenit se“ mají ve skutečnosti naprosto rozdílný původ
„Křenit“ (dělat křena) má stejný základ jako „kořen“ nebo „křoví“ – prostě něco, co tak nějak překáží
„Křenit se“ má společný kořen s „křivit se“
Výraz „křenit“ ale možná pochází z ‚oblíbeného‘ křenu s párkem. Křen vždycky zůstane (na ocet).
Výraz „křenit se“ také možná vznikl úplně jinak: schválně – snězte hodně křenu, a pak se podívejte do zrcadla
Křen funguje jako dekongestant, tzn. odstraňuje zduření (sliznic). Rovněž pomáhá proti bolestem hlavy.
Křeni prostě nejsou tím, čím se zdají být
A zde se podívejte na 10 divných věcí, které my Češi děláme ve svém volném čase – tedy kromě toho křenění (se).
Doporučujeme
Další články