Poprvé se nezapomíná
Narodil se v září nebo listopadu 1859 v New Yorku pod jménem Henry McCarty. Otec rodinu brzy opustil, takže se matka vydala na cestu Spojenými státy. Chvíli bydleli v Kansasu, ale nakonec skončili v oblasti dnešního Nového Mexika, které tenkrát ještě nebylo Nové Mexiko. Henryho matka se tam znovu provdala, ale brzy umřela na tuberu. Otčím často nebyl doma, protože se staral o ranč, takže mladý Henry často utíkal z domova… až jednou utekl definitivně.
První spor se zákonem přišel ve čtrnácti letech. Ukradl oblečení z čínské prádelny. Policie ho i s jeho kamarádem zadržela v kanceláři šerifa… kde Henry ukradl revolver a utekl komínem. Mladý McCarty zmizel do Arizony, kde začal používat pseudonym William Bonney. Ten se chytl, a protože byl tak mladičký, říkalo se mu Kid. Billy the Kid.
Svůj první zářez na pažbě si připsal v roce 1877 právě v Arizoně. Dostal se ve městě do sporu s místním ožralou a kovářem, který se na mladého kluka bez zastání neustále povyšoval, otravoval ho, bil ho a ponižoval. To se vleklo několik dní, až jedno Billy prostě ztratil nervy a prohnal frajerovi kulku hlavou.
A protože v Novém Mexiku se situace trochu uklidnila, utekl před zákonem zpátky domů. Aniž by věděl, jak závratná kariéra ho tam čeká.
Nebuďte krávy
V Novém Mexiku se dostal do služeb jistého Angličana, jmenoval se John Henry Tunstall. Tunstall byl rančer, jenž byl v oblasti nový a hodně vadil místním Irům, kteří měli doposud monopol na honáckou půdu. Byl to takový menší kartel, říkali si The House. Tunstall najal Billyho a pár dalších hochů na obranu stád krav. Nevěděl totiž, že hlavním cílem Housu nejsou stáda, ale on sám.
Tunstall byl zavražděn místním šerifem Williamem Bradym a Billy se svými hochy museli začátkem roku 1878 utéct do pouště. Ale byli naštvaní. Velmi, velmi naštvaní. Kid dal dohromady s uprchlíky gang. Bandu „bojovníků se zločinem“, která měla za cíl sundat The House. Jmenovali se Regulators.
Teď už asi začínáte vidět, proč byl Billy tak slavný již za svého mladého života. Mladíček, excelentní pistolník, banda maskovaných superhrdinů, válka s mafií… to je jak z komiksu!
Regulators válčili s místními několik měsíců. Billymu se podařilo osobně dojít si pro šerifa Bradyho a rozstřílet ho na hadry. Celá „válka o Lincoln County“, jak si ji historie pamatuje, vyvrcholila ve městě Lincoln, které se na pět dní proměnilo ve frontu. Billyho a jeho patnáct frajerů proti šedesáti pěšákům Housu. Ztráty na obou stranách byly značné, takže po pěti dnech obě strany došly k nejistému příměří.
A Billy the Kid ve svých devatenácti letech odkráčel ze sporu jako živoucí legenda Divokého západu.
Zákon má ale dlouhé prsty a ještě delší paměť. Nedlouho poté Billyho chytl šerif Pat Garrett se svou partou. Za co? Za vraždu šerifa Williama Bradyho ovšem. Zákon se moc nezajímal, jestli byl Brady zkorumpovaný vrah nebo ne. Billy prostě zastřelil lawmana, takže musí viset. Přesně tenhle verdikt si Kid přes svou zuřivou obhajobu vyslechl u soudu v pevnosti Fort Summer.
Když Billy viděl, že není žádná legální cesta ven, vytrhl při svém převozu jednomu z pistolníků jeho zbraň a rozpoutal chaos. Prostřílel se ven z pevnosti a na ukradeném koni utekl do pouště. Nechal za sebou dva mrtvé Garrettovy zástupce.
Pár měsíců se potloukal po Státech, ale odmítal se doopravdy schovávat, takže ho nakonec jednou v noci stihla kulka. Kida oddělal Pat Garrett osobně. Bylo to 14. července 1881. Před sto třiceti devíti lety přesně na den.
Hyjé!
Garrett se postaral nejenom o to, aby Billy zemřel, ale i o to, aby žil navždy. Víte, Kid byl slavný už za svého života, ale po jeho smrti se z něj stala skoro mýtická figura Divokého západu. A velkou roli na tom má právě gentleman, který ho zastřelil, protože vydal první a pravděpodobně nejautentičtější Kidův životopis.
Ve dvacátém století se pak Billyho legenda rozjela naplno. Byl tak vděčnou figurou do knížek, paperbacků, rodokapsů, komiksů, rozhlasových her, filmů i televize… zaprvé umřel tak mladý, legenda říká, že zabil jednadvacet lidí za svých jednadvacet let na tomhle světě. Většina historiků se ovšem domnívá, že číslo devět je trochu přesnější. Nikdy nevykradl vlak ani dostavník, vždycky jen střílel lidi a hnal dobytek.
Byla to vrcholně romantická kovbojská postava. A přesně tak byl Hollywoodem desítky let zobrazován. Přestože byl podle fotek šeredný jak noc.