Švihnout a mávnout

Vraždy sekerou byly obecně začátkem dvacátého století extrémně běžné, hlavně mimo velká města. Každá domácnost měla sekeru, často zaraženou ve špalku přímo před barákem. Zbraň, která se nabízí sama. Mezi lednem 1911 a 1912 například někdo sekerou vyhlazoval celé rodiny. Během toho roku se neznámému vrahovi (nebo vrahům) podařilo sekerou na pohraničí Louisiany a Texasu zabít necelých padesát lidí. Pravděpodobný motiv i modus operandi byly vždycky stejné. Cílem byly pokaždé rasově smíšené rodiny a vražednou zbraní… sekera. V dubnu 1912 vraždy ustaly. Ale jak říká esejista Aaron Mahnke „vždycky se najde další rodina, další monstrum a další sekera“.

Kdybyste chtěli někoho zabít sekerou, jak byste to udělali? Pravděpodobně si říkáte: „Prostě ho vezmu sekerou po hlavě, ne?“ Ale to byste se mýlili. Záleží totiž na spoustě věcí. Úder ostrým hrotem sekery do hlavy je sice takřka jistá smrt, ale může se vám stát, že se čepel v lebce zasekne a ostatním obětem tak dáte čas na útěk, což byste při svém vražedném řádění určitě nechtěli, že.

Člověk musí mít s vražděním lidí nějaké zkušenosti, aby tohle věděl. Nebo si minimálně musel svůj zločin dopředu dobře promyslet. A to se pravděpodobně přesně stalo v městečku Villisca na jihozápadě amerického státu Iowa.

mohlo by vás zajímat

Masakr bavorské rodiny, za který nebyl nikdy nikdo potrestán. Co se stalo na farmě Hinterkaifeck?

Šest domácích a dva hosté

Josiah Moore byl poměrně spokojený čtyřicátník. Určitě jeden z nejbohatších lidí v městečku, které tenkrát čítalo nějakých dva a půl tisíce lidí. Dělal do zemědělství, vlastnil velkou farmu za městem, měl hezkou ženu Sarah a čtyři roztomilé děti, kterým bylo od pěti do jedenácti let. Toho osudného večera 10. června 1912 měl doma veselou návštěvu. Jeho nejstarší dcera Mary Katherin pozvala na přespávačku k nim domů sestry Stillingerovy, kterým bylo osm a dvanáct, takže Moorovic domácnost byla celý večer vzhůru nohama. Nakonec se podařilo dostat děti do postele a Joe šel se svou ženou také na kutě. Nikdo z osmi lidí v domě netušil, že už se nikdy neprobudí.

Následujícího rána jejich sousedka stala v pět a už kolem sedmé se podivovala, že se u Moorů doma nic neděje. Pro jistotu šla rodinu zkontrolovat, ale dveře do domu našla zamčené. Což bylo divné, ve Villisce se nikdy nikdo nezamykal. Zavolala Moorova bratra, který se pokoušel dobouchat, ale když se dlouho nikdo neozval, použil svůj rezervní klíč a vešel dovnitř. Jakmile našel první tělo, vyšel ven a přikázal sousedce, ať zavolá šerifa.

Policie provedla důkladné vyšetřování místa činu a z toho, co zjstila, je dodnes lidem podivně. Vrah všech osm lidí včetně šesti dětí umlátil sekerou. Podle nedopalků od cigaret na půdě to vypadalo, že čekal v domě dlouho předtím, než se Moore vrátil s celou rodinou a dvěma dětmi navíc z města. Potom neznámý pachatel vzal petrolejovou lampu, ze které sundal skleněný poklop, aby necinkala, ztlumil světlo tak, aby viděl, ale aby nikoho neprobudila… a do druhé ruky sekeru. Slezl do patra a vešel do ložnice rodičů. Moora jako jediného usmrtil rychlým tvrdým úderem čepelí sekery, protože si chtěl být jistý, že už nevstane. A pravděpodobně proto ho udeřil hned několikrát. Potom přišla na řadu Sarah Moorová, té vrah rozpoltil lebku tupým koncem sekery. A pak si šel pro děti, se kterými naložil stejně. Všechna čtyři Moorovic děcka byla nalezena s rozbitými hlavami. Jeden tvrdý úder pravděpodobně od velkého muže. Nakonec vrah sestoupil do přízemí, kde zavraždil sestry Stillingerovy. Dvanáctiletá Lena Stillingerová měla pravděpodobně tu smůlu, že se jako jediná probudila, takže byla nalezena přehozená šikmo přes postel s obrannými ranami na rukou. Její noční košile byla vykasaná a nenašlo se na ní žádné spodní prádlo, takže je možné, že v tom z vrahovy strany mohlo být něco sexuálního, i když patolog nenašel známky znásilnění. Ale noc ještě nebyla u konce.

Vrah vylezl zpátky do ložnice Josiaha a Sarah a pustil se do jejich mrtvol sekerou znovu. Pachatel jim zasadil do hlavy tolik úderů, že patolog jednak nedokázal zjistit přesný počet ran a… Joeovy oči zmizely. Ne, že by si je vrah odnesl s sebou, ale údery sekerou je prostě rozemlely do zbytku hlavy. Síla úderu byla policejním technikem odvozena od cákanců krve, které byly až na stropě.

Když dokončil, co sem přišel udělat, zakryl všem mrtvým tváře látkou. Zatáhl závěsy u oken a nakonec zakryl i všechna zrcadla v domě. Možná proto, že se na sebe nemohl dívat. Ráno vyšel ze dveří, zamkl za sebou a dost pravděpodobně nastoupil na vlak a odjel. Podle policie odešel jen minuty předtím, než vstala Moorovic sousedka.

GALERIE Villisca

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Kněží a vrazi

Podezřelých bylo hned několik. Hororový film založený na událostech ve Villisce si jako vraha vybral reverenda George Kellyho, který se tou dobou ochomýtal po městě. Často obtěžoval ženy a pravděpodobně trpěl hromadou duševních nemocí. Dokonce se k vraždám přiznal, prý mu je nakázal Bůh, ale vyšetřováni zjistilo, že Kelly být vrahem nemohl.

Verze, která se nejvíc líbila místním, říkala, že Joea nechal zavraždit jeho bývalý obchodní partner a senátor státu Iowa Frank Jones. Frank býval Joeův nadřízený, než mu Moore z firmy odešel a odvedl si s sebou nejlepší klienty. A do toho se proslýchalo, že Joe udržuje poměr s jeho dcerou. Jones byl několikrát vyslýchán a propuštěn. Jeho politická kariéra tímhle nicméně skončila.

Hlavním podezřelým případu byl William Mansfield. Mansfield měl za sebou v té době podezření ze dvou vražd a pravděpodobně měl závislost na drogách. Vyšetřovací teorie byla, že si ho Frank Jones zaplatil na vraždu Joea Moora. Ale přesto, že očitá svědkyně viděla někoho, kdo odpovídal Mansfieldově popisu nastupovat do vlaku u Villiscy ráno po spáchání vraždy, obžalovaný si obstaral neprůstřelné alibi a musel být propuštěn.

Vraha minimálně osmi lidí nikdy nikdo nepotrestal.

Jen taková drobnost nakonec, nedlouho po incidentu ve Villisce zemřela Mansfieldova exmanželka i se svým novým partnerem a jejich dítětem. Byli u sebe doma ubiti sekerou. Jak víme, vražda sekerou nebyla začátkem dvacátého století nic zvláštního, ale… tenhle vrah si s sebou během vražd nosil lucernu. Se ztlumeným světlem, tak aby viděl, ale aby nikoho neprobudil. A sundal skleněný poklop, aby necinkal.