fb pixel
Vyhledávání

Karel Kramář přežil atentát a ještě téhož večera se vrátil k práci

Zdroj: Národní muzeum, Národní politika (public domain)

Byla středa, dvě hodiny odpoledne, pracovní týden byl v plném proudu. Předseda vlády Československa Karel Kramář se zrovna chystal opustit Hrad, když ho jeho tajemník, bývalý voják František Schröder, upozornil, že na něj čeká jistý chlapec, který už se řadu týdnů pokouší získat u premiéra audienci. Pár sekund nato mladík vytáhl sedmimilimetrový revolver typu Bulldog a dvakrát na Kramáře vystřelil.

Jan Studnička
Jan Studnička Aktualizováno 14.12.2022, 12:52

Karel Kramář a klukoviny

Přesně sto pět let uběhlo od atentátu na našeho prvního ministerského předsedu. Událost je již dnes trochu zahalena mlhou historie. A nepomáhá moc ani dobový tisk, protože i jeho výklad je často trochu rozdílný. Zdroje se například odmítají shodnout na tom, kolik atentátníkovi bylo. Víme, že Aloise Šťastného v „nácti“ vyrazili z obchodní akademie, pak dělal písaře u drah. Podal tam však výpověď. Byl to zapálený komunista a na předsedu demokratické vlády měl spadeno proto, aby nedusil proletářskou revoluci v Československu. Atentát měl zabránit tomu, aby se Kramář účastnil mírové konference, kterou měl v plánu. V době atentátu tak bylo Šťastnému pravděpodobně osmnáct let, některé zdroje uvádějí sedmnáct, jiné devatenáct.

Ani samotný průběh není úplně jistý. První verze říká, že zatímco stál Kramář k atentátníkovi zády, chlapec vytáhl revolver a vystřelil poprvé. Minul. Kramář se stihl otočit a druhá kulka už ho zasáhla. Ale protože byl střelec levák, zasáhl Kramáře do hrudi v místech, kde měl premiér v saku pouzdro na cvikr, bloček a jiné hovadiny, které kulku zastavily. Jinde je uváděna spona od šlí. Druhá verze říká, že Šťastný pálil na Kramáře zepředu rovnou. První kulka zasáhla pouzdro či sponu a druhá kulka se vzpříčila v mechanismu revolveru, jelikož šlo o lacinou munici válečné výroby.

Obě verze se ale shodují na tom, že útočník měl jenom dvě kulky a po druhém výstřelu ho bývalý voják Schröder zpacifikoval. Kramář vyvázl pouze s modřinou. Celou aféru prý bral s humorem. „Nečekal jsem, že já, který ušel rakouské šibenici, budu prvý, po kom se bude u nás střílet,“ řekl. Ještě téhož večera se vrátil k práci.

Alois Šťastný, nejhorší střelec v polesí

Ten nekvalitní revolver Bulldog dal Šťastnému jeho konspirátor Vladimír Gregor, další mladík, jenž vypadl ze školy pro své politické aktivity. Byl odsouzen společně s atentátníkem. Šťastný dostal osm let a Gregor čtyři. Postupně byli ale oba propuštění milostí prezidenta republiky. Masaryk se totiž rozhodl, že vyslyší prosby rodičů a odepíše celou záležitost jako mladickou nerozvážnost. Víte co - kdo jako kluk taky nevystřelil po premiérovi.

Oba byli venku během roku 1920. Šťastný chvíli pobýval v Americe. Když se vrátil, opakovaně žádal o výmaz z rejstříku, a nakonec mu bylo v roce 1927 vyhověno. Tedy poté, co se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Taky zastřelením a taky mizerně. Kulka mu akorát udělala ránu na čele a způsobila otřes mozku.

Z těchto událostí bychom si měli vzít dvě věci. Zaprvé, Alois Šťastný by měl vejít do historie jako nejhorší střelec dějin Československa. A zadruhé, co se týče premiérů, kteří nekecají a makají, za sto let jsme si výrazně pohoršili.

Podobné články

Doporučujeme

Další články